Fytoplanktonu v mořích už déle než sto let ubývá, zjistili vědci z kanadské Dalhousieho univerzity v Halifaxu. A to není dobré, protože fytoplankton, který tvoří jednobuněčné řasy a sinice, je základem potravního řetězce v moři – živí se jím malí i větší mořští živočichové, kteří jsou pak zase potravou pro masožravé ryby.

Navíc fytoplankton vytváří polovinu světového kyslíku. Porovnání údajů o množství planktonu se záznamy o vývoji teplot naznačuje, že planktonu může škodit zvyšující se teplota oceánů. Badatelé tři roky porovnávali téměř půl milionu záznamů o průhlednosti mořské vody pořízených na různých místech světových oceánů v letech 1899 až 2008.

Průhlednost vody totiž klesá úměrně s množstvím fytoplanktonu. Měří se jednoduchým, a tedy snadno porovnatelným postupem, který už v roce 1865 vymyslel jezuitský astronom Pietro Angelo Secchi – černobílý vzorovaný disk se vnoří do vody tak hluboko, až nejsou pohledem rozpoznatelné vzorce na něm.

Za poslední dobu badatelé záznamy doplnili o barvu vody zaznamenanou z družic. Porovnáním dat zjistili, že průhlednost vody se v průměru postupně zvyšovala, neboli fytoplanktonu ubývalo. Od roku 1950 se jeho množství ve volném moři snížilo zhruba o čtyřicet procent. Výzkumníci o tom informovali v odborném časopise Nature.

Výraznou výjimkou jsou příbřežní oblasti, kam řeky přinášejí z polí vyplavená hnojiva, v nichž se fytoplanktonu daří. Přesvědčivější data jsou vzhledem k počtu měření k dispozici ze severní polokoule než z jižní.

Zdroj: E15
Foto: fotobanka Shutterstock