Uměle vytvořené buňky prošly Turingovým testem

  • Nové umělé buňky vypadají tak skutečně, že bez problémů napálily živé organismy
  • Jsou schopny oboustranné komunikace
  • Teoreticky lze vyrobit i takové buňky, které by zvládly sehrát roli prostředníků pro organismy neschopné vzájemně se „dohovořit“

Odborníci z University of Trento zkonstruovali buňky, které sice nejsou živé, ale tváří se tak. A to tak úspěšně, že zmátly i bakterie.

„Už nějakou dobu se zajímáme o hranici mezi živými a neživými chemickými systémy, ale nikdy nebylo úplně jasné, kdy tato hranice padla,“ konstatoval jeden ze členů výzkumného týmu, Sheref S. Mansy, v rozhovoru pro ResearchGate. „Je zcela možné udělat chemické buňky, které mohou komunikovat s bakteriemi.“

Mansy a jeho tým použil malé struktury s DNA, kterou šlo přepsat do RNA, což umožnilo syntetizovat specifické proteiny (v reakci na vnější podněty). Konkrétně se jednalo o proteiny, které jsou vyráběny pouze v přítomnosti určité bakteriální molekuly – takzvané AHL (acyl-homoserin lakton).

Turingův test nese jméno svého autora, britského matematika a kryptoanalytika Alana Turinga. Má prověřit, zda vybraná umělá inteligence skutečně jedná inteligentně, za kterýmžto účelem používá srovnání s člověkem. Z původního Turingova testu jsou odvezeny další typy pracující na stejném principu, avšak uplatňující se v jiných oblastech. V tomto konkrétním případě umělé buňky dokázaly přesvědčit přírodní buňky o tom, že jsou rovněž živé.

Jakmile se tyto umělé buňky ocitly ve společnosti bakterií tří různých druhů (E. coli, Vibrio fischeri a Pseudomonas aeruginosa), začaly jim „naslouchat“ a v odpovědi na výskyt AHL zahájily produkci dotyčných proteinů. Vědci je následně obdařili další důležitou schopností – vytvářet vlastní molekuly AHL, které mohly být interpretovány bakteriemi.

Laicky řečeno, tyto buňky jsou schopny oboustranné konverzace. Teoreticky by tedy šlo vyrobit i takové buňky, které by zvládly sehrát roli prostředníků pro organismy neschopné vzájemně se „dohovořit“. K něčemu takovému však vede ještě dlouhá cesta.

Doplněno:

V diskuzi se objevily poznámky k údajně zavádějícímu nadpisu. Je pravdivý, ale uznáváme, že jsme měli věnovat prostor vysvětlení, jak vlastně buňky obstály v Turingově testu. Ten je obecně znám ve své původní podobě, ale stejně je nazýván i v přenesených typech. Princip testu je však stále stejný. Podobně jako se lidská inteligence snaží odhalit, zda komunikuje s lidskou či umělou inteligencí, zkoumá se i chování buněk, zda živé odhalí původ těch umělých. Jedná se o typ Turingova testu označovaný jako buněčný Turingův test (cellular Turing test). Více se o testu dozvíte přímo ve vědecké práci.

Přečtěte si také:

Zdroj: ResearchGate

Diskuze (12) Další článek: Při přihlašování k účtu Microsoftu nemusíte zadávat heslo, login stačí potvrdit v aplikaci

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,