Uměle vytvořené buňky prošly Turingovým testem

To je tedy hodně divoký výklad. Pod Turingovým testem si každej představí ČLOVĚKA - který nepozná, jestli komunikuje s člověkem nebo "strojem". Proto jsem psal, že je to relevantní pouze v případě, že autor má inteligenci na úrovni té umělé buňky - ale za pravdu se každej dneska zlobí ...

Předpokládam, že jste četl i moje ostatní komentáře u tohoto článku tak tu nebudu všechno přepisovat, ale snad bych jen dodal takový hloupý příklad k vašim zdrojům. Když budete mít 2 chytřejší spolužáky, co skočí z okna, tak skočíte taky ?

Odpovím takto - pokud nějací renomovaní vědci používají v textu zjevně úspěšné vědecké práce (nikoliv populárně-vědeckého článku) pojmy typu "cellular Turing test", tak mě nepřísluší hodnotit do jaké míry to je/není korektní. Něco takového si mohu dovolit totiž maximálně v oboru, který jsem sám studoval (biologie).Pokud vy máte jiný pocit a současně jste přesvědčen o tom, že to korektní není, nic vám nebrání napsat své výhrady přímo dotyčným odborníkům a vysvětlit jim, proč by v textu seriózní vědecké práce neměli uvádět věci typu "such a cellular Turing test is possible, because all cells communicate, from quorum sensing pathways in bacteria to pheromone responses in higher organisms." Abyste to měl lehčí, kontaktní e-mail například na R. Lentini (první autor) je roberta.lentini-1(at)unitn.it. Pak sem můžete dát reakci a pokud bude vaše vzájemná komunikace zajímavá, třeba ji i zveřejníme. :)

Beztak to Robertě napsalo už spousta lidí a ještě víc si to myslelo, ale nenapsalo.

Rozdíl mezi "cellular Turing test" a "Turning test" je dost podstaný.Asi jako mezi nadpisem "Želva překonala olympijský rekord v běhu" a "Želva překonala želví olympijský rekord v běhu".

Třeba má autor inteligenci té umělé buňky ...

Jak a čím vyvrací tvrzení z nadpisu? Pro upřesnění jsem na konec článku doplnil upřesnění ohledně Turingova testu, ale jinak mi článek připadá naprosto v pořádku.

Teď už je to srozumitelnější. Problém vidím v tom, že v Turingově testu je právě interakce člověka (ať už s počítačem/organismem, atd.) klíčová. Tedy používat to jako přirovnání k buňkám mi nepřijde uplně vhodné, ale když už tak to aspoň necpat do nadpisu. Přitom hned první bod v článku by se mi zdál jako nadpis daleko vhodnější: "Nové umělé buňky vypadají tak skutečně, že bez problémů napálily živé organismy". Neni takto matoucí a přitom vystihuje obsah článku lépe.

Pozor ať tě fríkulíni taky nasmáznou ...

Máte pravdu, podruhé bychom to otitulkovali jinak a vysvětlili názorněji hned. Do nadpisu jsme to nedávali cíleně jako nějakou senzaci "aby se klikalo", pojem Turingův test není nějak silný pojem. S termínem se ale operuje přímo v té studii, tak se nám to zalíbilo, že jsme to použili. Ostatně, použili to v nadpisu i na Phys.org: https://phys.org/news/2017-01-chemical-tur... ...
Takové reakce na zdánlivě neškodný nadpis článku jsem upřímně nečekal, na druhou stranu mě těší, že máme tak vnímavé čtenáře.

Tohle je jen můj osobní názor, ale moje reakce byla taková jaká byla právě proto, že mi to přišlo jako cílený pokus o senzaci. Přece jen pokoření opravdového turingova testu by byla senzace století. A také ta reakce byla posílena již několika dosti "bulvárními nadpisy", kterých jsem třeba na živě viděl poslední dobou několik. Ale každopádně mým cílem nebylo, nijak shazovat autora článku, jen spíš dojít k zamyšlení, jestli by vážně nestačil jen jednoduchý, ale o to výstižnější nadpis ( pan Polesný to již dle jeho komentáře očividně chápe, tak snad i další redaktoři pochopí ).