Ano, sonary opravdu fungují jako radary, jen s tím rozdílem, že namísto rádiových vln používají vlny zvukové. Označení pochází z anglického SOund NAvigation and Ranging (zvuková navigace a zaměřování). Sonar využívá odrazu zvuku od překážek za účelem jejich vyhledání. Aktivní sonar vynalezl Paul Langevin (roku 1915). Na stejném principu se v prostoru orientují také některé druhy zvířat (echolokace). Nejznámějším z nich je asi netopýr, který vypískává krátké pulzy zvuku v pásmu ultrazvuku (nad 20 kHz) a poslouchá jejich ozvěny.

Tím vyhledává potravu a orientuje se v prostoru. Ozubení kytovci navzájem také komunikují na úrovni ultrazvuku a zároveň jsou vybaveni evoluční obdobou sonaru, proto vnímají vysílání sonarů jako poměrně hlasitý hluk. Přítomnost ponorek nebo lodí u nich tedy může vyvolávat stres. Princip sonaru se běžně používá nejen v námořnictví, ale i v medicíně (ultrazvuková vyšetření), a desítky let zkušeností s diagnostickým ultrazvukem potvrdily, že se jedná o bezpečnou a efektivní zobrazovací metodu. Dosud nebyly prokázány žádné škodlivé vedlejší účinky ultrazvuku při výkonových hladinách používaných pro diagnostická vyšetření, alespoň to stojí ve zprávě radiodiagnostického oddělení (RDG) Nemocnice Na Homolce.