Američtí neurologové sledovali u spících potkanů „žhavení“ jednotlivých neuronů v hipokampu, který se podílí na ukládání informací do paměti, a „žhavení“ neuronů v paměťových centrech v mozkové kůře. Vědci porovnávali aktivitu neuronů během různých fází spánku – během hlubokého spánku a spánku REM, kdy se zdají sny. Zjistili, že během hlubokého spánku se „žhaví“ určité neurony v hipokampu a v souladu s nimi se „žhaví“ i neurony mozkové kůry. Jsou tedy vytvořeny optimální podmínky pro tvorbu vzpomínek přenosem vzruchů z hipokampu do mozkové kůry. Během „snové“ fáze spánku REM se sice neurony v hipokampu i nadále „žhaví“, ale aktivita neuronů v mozkové kůře se nedrží jejich „tempa“. Hipokampus a mozková kůra pracují asynchronně a k tvorbě vzpomínek nedochází. Překvapivé výsledky výzkumu naznačují důvod, proč zapomínáme většinu snů. Když během spánkové fáze REM sníme, není mozek na ukládání informací do trvalé paměti „nastaven“.