V německém Ulmu se 14. března roku 1879 narodil Albert Einstein, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob. Zabýval se teoretickou fyzikou a přišel s revolučními teoriemi, které byly postupně potvrzeny. Dokonce je i jedna taková, o které sám následně pochyboval a označil ji za omyl. Před pár lety se však ukázalo, že i ta byla pravdivá.
Onou spornou teorií byly gravitační vlny. Jejich existenci Albert Einstein nejprve v jedné své práci předpověděl, ale následně svůj vlastní objev v jiném článku vyvrátil. V září 2015 se však ukázalo, že měl původně pravdu a gravitační vlny skutečně existují. Jejich existenci se podařilo potvrdit díky detektoru LIGO.
Nedokončená teorie všeho
Nejslavnějšími teoriemi Alberta Einsteina jsou ale speciální teorie relativity z roku 1905 a především pak rozšířená obecná teorie relativity publikovaná o deset let později. Postavil tak základy, na kterých dnes stojí řada vědních oborů.
Jeho objevy a teorie fascinovaly jak vědecký svět, tak i veřejnost. Stal se víceméně vědeckou celebritou a kromě Nobelovy ceny za fyziku si vysloužil například také fotografii na titulní straně časopisu Time, kde byl vybrán jako osobnost století.
Je zajímavé, že zmiňovanou Nobelovu cenu nezískal za obecnou teorii relativity, která má dnes z jeho prací jednoznačně největší přínos pro vědu a potažmo celé lidstvo. Získal ji za objasnění fotoelektrického jevu. Obecná teorie relativity byla ve své době velmi odvážná a její důsledky se podařilo postupně potvrdit až o mnoho let později. Fotoelektrický jev a de facto definice fotonu má však pochopitelně rovněž dalekosáhlé důsledky a přínos.
Albert Einstein se později snažil přijít na tzv. „teorii všeho“, která by byla základem popisu vesmíru, pohybu těles, materiálů, interakcí a vůbec celého fungování známého světa. Z tohoto třicetiletého bádání po něm zůstaly úchvatné rovnice jednotné teorie pole, které však kýžený výsledek bohužel neposkytují.
