Americká armáda připravuje rakety s hejnem vyzbrojených dronů

  • Nové bojové rakety by na místo cíle přinesly hejno vyzbrojených dronů
  • Bylo by tak možné zasáhnout více cílů najednou
  • Drony by se pohybovaly v hejnu a řídily se umělou inteligencí

Žijeme v době dronové. Drony si oblíbila i americká armáda, která chce mít rakety s bojovými hlavicemi, z nichž by na cíl vyletělo hejno malých, ale dobře vyzbrojených dronů.

Je to vlastně docela jednoduché. Stačí vybavit stávající anebo mírně upravené rakety tak, aby po vypálení mohly ve vhodný okamžik vypustit početné hejno malých, ale chytrých kvadrikoptér. Drony se po vypuštění rozloží do letové konfigurace, zbrzdí se, a pak vyrazí do útoku vlastními silami. Jedna raketa by tak mohla svými drony zasáhnou více cílů v okolí najednou.

Rakety s hejnem chytrých dronů

Bojovými hlavicemi s drony by měly být osazeny již existující taktické balistické rakety s pevným palivem MGM-140 Army Tactical Missile System (ATacMS). Tyto čtyřmetrové a 1,6 tunové rakety mají dolet přes 160 km a mohou je odpalovat mobilní raketomety jako M270 MLRS nebo HIMARS.

Pentagon a američtí vojenští vývojáři v dnešní době připravují celou řadu projektů, které zahrnují autonomní drony. Hodlají vybavit bojová vozidla, letouny i lodě systémy, které jim umožní vypustit a ovládat skupiny do značné míry autonomních dronů menší velikosti. Budou mít na starosti přepravu munice, materiálu i vojáků, průzkum terénu, zajištění území, a také obranu i útok.

Velkou výhodou pozemních, leteckých i námořních dronů přitom je, že nepotřebují posádku, a nemusejí tím pádem zajišťovat její bezpečnost. Pokud jde o rakety, drony by rozšířily jejich možné využití, i jejich účinek proti cílům.

Klepněte pro větší obrázek
Taktická střela ATACMS by mohla do cílové oblasti donést drony, které poté zasáhnou více cílů najednou (Foto: US Army)

Rakety by měly být vybaveny vysoce autonomními drony, které budou operovat jako hejno s kolektivní inteligencí. Každý z těchto dronů pro rakety by měl nést projektil tvarovaný explozí (EFP, anglicky Explosively Formed Projectile), tedy důmyslnou kumulativní nálož, která je určena k účinnému proniknutí pancířem. Kvadrikoptéry navrhované pro rakety by měly být rovněž účinné proti palivovým nádržím, skladům munice a dokonce i proti dělostřelectvu, protože drony mohou zničit dělovou hlaveň.

Klepněte pro větší obrázek
Princip už byl otestován. Hejno dronů však nebylo vypuštěno z rakety, ale z bojového letounů F/A-18 Super Hornet. Drony však byly okřídlené typy Perdix (Foto: US Army)

Může něco takového vůbec fungovat? V říjnu 2016 proběhl historicky první test nasazení hejna autonomních dronů. Bojové letouny amerického námořnictva F/A-18 Super Hornet vypustily nad kalifornským jezerem China Lake 103 mikrodronů Perdix šesté generace. Test proběhl velmi úspěšně.

S kvadroptérami může být problém

Drony Perdix vytvořily hejno, které pak autonomně manévrovalo nad kalifornskou krajinou. A když to jde s letadly, mohlo by to jít i s raketami. Američtí vývojáři navrhují systém Cluster UAS Smart Munition for Missile Deployment, který by měl zajistit hejna dronů pro rakety.

Klepněte pro větší obrázek
Test bojových dronů Perdix, které byly vypuštěny ze stíhačky (Foto: US Dept. of Defence)

Vyzbrojení raket malými, ale účinnými drony, je zatím ve fázi přípravy konceptu. Někteří odborníci mají obavy, jestli je taková technologie vůbec reálná. Specialita na bojové drony Robert Bunker z kalifornské Claremont Graduate University pochybuje o tom, že kvadrikoptéry přežijí vypuštění z bojové hlavice rakety, která běžně letí rychlostí Mach 3 (cca 1 kilometr za sekundu). Ve velké rychlosti prý pravděpodobně přijdou o rotory vrtulí. Testované drony Perdix tímto tolik netrpí, jsou vybaveny křídly a jedním malým rotorem.

Klepněte pro větší obrázek
Malý kluzný dron typu Perdix nemá takovou nosnost a manipulační schopnosti jako zamýšlené kvadroptéry, ale již se s ním testuje

Může se stát, že konečné řešení zvýší cenu nebo hmotnost kvadrikoptér natolik, že nebudou pro zamýšlené nasazení v početných hejnech vhodné. To budou muset prověřit experimenty. Možná se ukáže, že drony typu Perdix budou pro rakety vhodnější. Velkou výzvou také bude vývoj schopné umělé hejnové inteligence, která z dronů udělá účinnou zbraň. Mírové aktivisty jistě nepotěší ani to, že drony bojových hejn mají míru autonomie vyšší, nežli dálkově ovládané bojové drony, jako je General Atomics MQ-9 Reaper.

Klepněte pro větší obrázek
Pro již využívaný armádní dron General Atomics MQ-9 Reaper se hodí spíše označení bezpilotní letoun

Pokud se Pentagon rozhodne, že bude projekt Cluster UAS Smart Munition for Missile Deployment realizovat, tak pak nastane fáze vývoje a testování prototypů. V testech budou vývojáři ověřovat čtyři hlavní kritéria: vypuštění dronů z letící rakety, let dronů v hejnu, autonomní vyhledání a zaměření cíle hejnem, a pak odpálení projektilu tvarovaného explozí. Jestli všechny tyto testy dopadnou úspěšně, tak se za čas rakety s bojovými hlavicemi plnými dronů objeví na bojištích.

Zdroj: New Scientist 18. ledna 2017

Témata článku: Technologie, Drony, Pentagon, Armáda, Zbraně