O víkendu uplynulo rovných šedesát let od startu americké sondy Vanguard 1, kterou na orbitu vynesla raketa Vanguard TV-4. Psal se 17. březen 1958, 12:15:41 UTC.
Vanguard 1 byl teprve čtvrtou sondou vypuštěnou do kosmu, mnohem zajímavější je však to, že to byla první umělá družice vybavená solárním napájecím článkem. Přestože komunikace sondy utichla už v roce 1964, Vanguard 1 dodnes krouží okolo Země, díky vysoké orbitě totiž ani šedesáti letech neshořel v atmosféře. Mimochodem, podle odhadů by měl na orbitě vydržet až 300 let!
Během přípravy článku se Vanguard 1 pohyboval rychlostí 6,25 km/s a 3 800 kilometrů nad zemským povrchem směrem k západnímu pobřeží Afriky. Jeho aktuální polohu najdete třeba na webu N2YO.com.
Díky tomu se drží status nejstaršího umělého objektu na zemské oběžné dráze. Dnes mu dělá na orbitech všeho druhu společnost více než 23 000 dalších evidovaných těles.
Vanguard 1 je maličký – má hmotnost okolo 1,46 kilogramů – a několik let vysílal jen díky svým solárním panelům. Primárním zdrojem byly rtuťové články, ty však po pár měsících selhaly, a tak přišla řada na solární panely. Byly maličké a sondě dodávaly pouhý 1 W elektrické energie. Není se čemu divit, v 50. letech minulého století se totiž jednalo o naprostý luxus.
Efektivita přeměny světla na elektřinu je i po desítkách let vývoje poměrně omezená, nicméně k dispozici je dnes hned několik směrů technologického vývoje, takže výroba elektřiny z PV je i nadále velkým příslibem (Grafika: Solar cell efficiency, Wikipedia)
Jak píše magazín IEEE Spectrum, 1 W vyrobený solárními články v 50. letech přišel zájemce v průměru na 300 amerických dolarů. Během dvaceti let cena klesla na 80 dolarů/W a v 80. letech to už bylo v průměru 10 dolarů/W.
V 21. století nakonec i díky poptávce po zelené energii a masové výrobě klesla cena na pouhých 40 amerických centů za 1 W sluneční elektřiny a malé fotovoltaické dobíječky s 5V USB výstupem a proudy v řádu stovek miliampérů tak dnes na eBayi a dalších zahraničních e-sopech seženete už za pár set korun.
