Lidstvo roste do výšky. Není to zdaleka jen důsledek kvalitnější výživy a zlepšeného zdravotního stavu. Výzkumy genetiků dokazují, že v dědičné informaci lidstva se hromadí vlohy pro vyšší postavu. Zjednodušeně řečeno, lidé se vyvíjejí ve větší čahouny.
V pozadí tohoto evolučního trendu se skrývá pohlavní výběr. Dlouháni a dlouhánky jsou víc sexy, snáze nacházejí partnery a plodí víc dětí. Svou roli tu zřejmě hraje i určitá korelace mezi tělesnou výškou a inteligencí. Čahouni jsou o něco inteligentnější než prckové. A protože i inteligence je sexy, přednostní výběr chytřejších partnerů vede u následujících generací rovněž k vyšším postavám.
V Japonsku jsou však demografové svědky přesně opačného trendu. Japonci jsou stále menší a menší. Zároveň se jim rodí dětí se stále nižší porodní váhou. Situace je natolik vážná, že experti vyzývají japonské politiky, aby přijali nápravná opatření.
Japonská vláda se ale k takovým krokům v dohledné době nechystá. Právě nízká porodní váha dětí je zřejmě hlavní příčinou zmenšování japonské populace. Handicap, s kterým japonské děti přicházejí na svět, už nikdy nedohoní.
I Japonci rostli
Japoncům se trend k vyšším postavám nevyhnul. Japonští muži narození koncem 70. let minulého století vyrostli v průměru do výšky 171,5 centimetrů, což představovalo oproti sklonku 19. století nárůst průměrné tělesné výšky o plných 14,5 centimetru. Jenže chlapci narození v roce 1996 už narostli jen na 170,8 centimetru.
Stejný posun je patrný i u děvčat. Jejich průměrná výška narostla od konce 19. století dokonce o 16 centimetrů. Japonky narozené koncem 70. let vyrostly v průměru na 158,8 centimetrů. Děvčata narozená v roce 1996 ale měřila v dospělosti o 2 milimetry méně.
Tento trend jde ruku v ruce s nižší porodní hmotností. Jestliže v roce 1951 se rodilo v Japonsku 7,3% dětí s porodní hmotností pod 2,5 kg, pak v roce 1978 to bylo už jen 5,5%. Dnes však dětí s nízkou porodní váhou opět přibývá. V roce 2010 se jich narodilo 9,6%. Je to dáno tím, že si Japonky velmi úzkostlivě hlídají svou tělesnou hmotnost.
Plná pětina japonských žen ve věku mezi 20 a 30 roky má tzv. body mass index pod 18,5, což je hodnoceno jako podváha. Tyto ženy by měly během těhotenství podle doporučení japonských lékařů přibrat od 9 do 12 kilogramů. Pro mnohé světové experty to je málo a volají po změně. Více jak polovina Japonek je však odhodláno přibrat během těhotenství ještě míň.
Blýskání na lepší časy?
„Ideál nastávajících japonských matek je, aby měly břicho jako basketbalový míč, ale zbytek jejich těla zůstal co nejhubenější,“ líčí náhled Japonek epidemioložka Naho Morisakiová.
Hlavním motivem pro minimální přírůstek tělesné hmotnosti během těhotenství je získat po porodu co nejdřív ideální postavu. Japonky také věří, že pokud zůstanou hubené, vyhnou se komplikacím během těhotenství a při porodu. Epidemiologické studie ale dokazují, že jejich naděje jsou liché. Císařských řezů při komplikovaných porodech v Japonsku neubývá a také rekonvalescence po porodu se u Japonek nijak neurychluje.
Maličcí novorozenci vyrůstají v menší muže a ženy. Chlapci narození v roce 2014 by měli podle epidemiologických prognóz v dospělosti měřit už jen 170 centimetrů a děvčata 157,9 centimetru.
Některá data sice naznačují, že honba za extrémně hubenou postavou mezi Japonkami přeci jen maličko ochabuje, ale zdaleka ještě neustala. Dokonce i japonští lékaři zhusta doporučují ženám, aby během těhotenství stlačily váhový přírůstek na minimum.
Pramen: Scientific Reports
