Kardiovaskulární choroby ročně připraví o život kolem 20 milionů lidí. Padnou za oběť např. infarktům, mozkovým cévním příhodám, trombóze či embolii. Lékaři určují pro daného pacienta riziko takového konce na základě jasně daných pravidel. Zohledňují přitom celou řadou kritérií, jako je věk, krevní tlak, hladiny cholesterolu atd.
Do hry ale vstupuje příliš mnoho faktorů a odhad není nikdy absolutně spolehlivý. Svou roli tu sehrávají například léky, které pacient užívá, a nejrůznější faktory jeho životního stylu. Stanovit správně výsledný efekt všech vlivů bývá zapeklitý problém. Některé faktory působí na rizika kardiovaskulárních chorob v rozporu s tím, co nám velí zdravý selský rozum. Například zvýšený obsah tuku v těle může někdy pacienta před chorobami srdce paradoxně chránit.
Tým epidemiologů vedený Stephenem Wengem z University of Nottingham „nakrmil“ počítače vybavené čtyřmi různými systémy umělé inteligence daty o bezmála 400 000 Britů a nechal je, aby se na jejich základě samy naučily odhadnout riziko propuknutí kardiovaskulární choroby u každého jednotlivého člověka. Výsledky práce umělé inteligence pak vědci porovnali s hodnocením rizika provedeným erudovanými lékaři.
Pro studii publikovanou v časopise PLoS ONE použili Weng a spol. data o lidech dostupná na konci roku 2005. Lékaři i umělá inteligence měli za úkol odhadnout riziko propuknutí kardiovaskulární choroby v následujících 10 letech. Výsledky pak byly porovnány se skutečným zdravotním stavem pacientů ke konci roku 2015.
Ani jeden systém umělé inteligence s lékaři neprohrál. Kardiologové se strefili svou předpovědí v 72,8%. Umělé inteligence uspěly v 74,5 až 76,4%. Nejlepší ze systémů využívajících umělou inteligenci zvýšil ve srovnání s lékaři úspěšnost předpovědi o 7,6% a zároveň snížil četnost „planých poplachů“ o 1,6%. Rozdíl se nemusí zdát nijak závratný. Na testovacích souboru zahrnujícím asi 83 000 lidí to však znamená šanci na záchranu života pro 355 pacientů. A to rozhodně není zanedbatelný přínos.
Odborníci jsou přesvědčeni, že pokud budou použity výkonnější počítače a ty dostanou k učení větší soubory dat, spolehlivost předpovědi kardiovaskulárních onemocnění umělou inteligencí se ještě zvýší. Z práce počítačů vybavených umělou inteligencí mohou čerpat poučení i lékaři.
Jak vyplynulo z britské studie, počítače braly v potaz jako rizikové i faktory, které lékaři obvykle do úvahy neberou, např. užívání protizánětlivých kortikosteroidů nebo duševní onemocnění. Naopak, žádný ze systémů umělé inteligence nepovažoval za významný faktor cukrovku, kterou však lékaři řadí mezi desítku nejvážnějších rizikových faktorů.
Lékaři mohou mít s hodnocením rizik počítači vybavených umělou inteligencí problém, protože ty pracují systémem „černé skříňky“. Lékař může zkontrolovat data, která do počítače zadává, a vidí výsledek práce počítače. Protože však počítač nepostupuje podle striktně daných pravidel, učí se hodnotit riziko sám a průběžně se v tom zdokonaluje, nelze nikdy zkontrolovat postup, jakým k danému rozhodnutí došel. Podle Stephena Wenga bude starší generace kardiologů ještě spoléhat především na vlastní zkušenosti a úsudek. Mladá lékařská generace si však nechá ráda od umělé inteligence poradit.
Zdroj: PLoS ONE
