Ketamin se sice v medicíně používá jako anestetikum, ale nedávno vyšlo najevo, že rovněž dobře zabírá proti depresím – zejména těm houževnatým, které moc nereagují na konvenční antidepresiva.
Výzkum vedený odborníky z australského institutu Black Dog však bohužel ukázal, že vedlejší účinky intranazálního ketaminového spreje jsou mnohem horší, než se očekávalo. Tým chtěl původně pracovat s 10 lidmi trpícími těžkou depresí, ale z důvodu špatného stavu prvních pěti účastníků nakonec studii musel předčasně ukončit.
Jakmile se totiž ketamin dostal do krve, vyvolal zhoršení motorické koordinace. A to tak razantní, že pacienti ani nebyli schopni aplikovat si celou dávku (10 „střiků“ spreje) sami. Když jim tím vědci začali pomáhat, situace se ještě zhoršila – navzdory tomu, že došlo k prodloužení časového intervalu mezi jednotlivými střiky. U pokusných subjektů bylo zaznamenáno zvýšení krevního tlaku a podle očekávání nechyběly ani psychedelické prožitky.
„Intranasální podávání ketaminu je velmi účinné, protože obchází metabolické cesty a ketamin se rychle vstřebává do krevního oběhu. Ale jak ukazují naše zjištění, u některých lidí to může to vést k potížím s vysokými vrcholovými hladinami ketaminu, které způsobují problematické vedlejší účinky,“ komentovala to Colleen Loo z University of New South Wales.
Před čtyřmi roky se přitom konala podobná studie, která dopadla mnohem lépe. Kde se tedy stala chyba? Podle odborníků je již popsanou špatnou toleranci ketaminu možné přisoudit větší dávce (100 mg místo 50 mg) a skutečnosti, že účastníci byli vyškoleni k tomu, aby své nosní spreje používali co možná nejefektivněji.
Loo a její kolegové nicméně neházejí flintu do žita – z dostupných informací plyne, že nyní hodlají důkladně otestovat ketaminové injekce. Spreje však definitivně nezavrhli. „Jen je zapotřebí dalšího výzkumu ke stanovení optimální úrovně dávkování,“ podotkla Colleen.