Vědci Dukeovy univerzity představili nový systém tisku elektroniky, který se zaměřuje na co nejrychlejší a snadný tisk a bez využití drahých mezivrstev, které komplikují možnost nasazení pro reálné použití a zvyšují celkovou cenu.
Různé biosenzory a ohebná elektronika, která je součástí třeba i lidské kůže, nejsou žádnou novinkou. V této oblasti vzniká celkem pravidelně spousty nových technologií. Tentokrát se ale vědci pochlubili tím, že dokázali výrazně snížit cenu a zachovat vysokou kvalitu elektronického obvodu.
Papír, jablko nebo třeba kůže
Vyvinutá technologie tisku elektroniky si poradí s různými materiály, na které se dokáže přichytit, aniž by došlo k výraznému poškození. Jedná se o propracovaný systém tenkého vrstvení materiálu, díky čemuž dokáže elektronika držet na povrchu jablka, papíru ale i lidské kůži.
I když to vědci označují jako elektronické tetování, ve skutečnosti se nepoužívá stejná technika jako u tetování, kdy dochází k narušení povrchu. Místo toho je ale vrstva elektronika extrémně tenká, flexibilní a dokáže se přizpůsobit třeba i vnitřním záhybům u lidského prstu.
Zásadní přísadou je speciální inkoust z nitridu boritého a se stříbrnými nanovlákny, kterým lze tisknout na téměř jakýkoli povrch. Tisk probíhá při nízkých teplotách na aerosolové tiskárně. Jakmile je daný vzor s vrstvami vytištěn, stačí počkat dvě minuty a dojde k zaschnutí inkoustu.
V této formě je „tetování“ prezentované elektrickým obvodem vodivé a plně funkční. Vědci se chlubí především výdrží , protože i při takto levné formě tisku se s 50% ohýbáním vytištěného vzoru udrží stabilní vodivost a funkce obvodu i po tisícovkách ohybů.
Oproti dřívějším metodám také není nutná žádná dodatečná chemická úprava nebo čištění nechtěného materiálu, což celý proces značně zjednodušuje.
Pro parádu i senzory
Budoucnost jistě bude patřit i elektronice, která bude potištěná právě přímo na kůži a bude umožňovat osvit různými barvami či přímo sloužit jako nějaká forma displeje, na který si necháte zobrazit váš aktuálně oblíbený obrázek či možná i video.
Kromě tetování budoucnosti ale tato technologie najde uplatnění i pro účely implementace biosenzorů přímo na kůži, které mohou měřit například tělesnou teplotu, tep a další funkce. Použití senzorů je v tomto směru neomezené.
Dle vědců je přidanou hodnotou právě rychlost vytištění a úprava na míru, takže například pro konkrétního pacienta v nemocnici se mohou vytisknout senzory pro daný problém a na daném problematickém místě na těle. Konkurence obecným sériově vyráběným senzorům to tak rozhodně není.
