Kosmická loď Crew Dragon úspěšně absolvovala první ze dvou demonstračních misí. Minimálně podle toho, co jsme měli možnost vidět, byla úspěšná. V létě (o termínu nemá smysl nyní spekulovat) by mohla proběhnout druhá demonstrační mise. V lodi budou sedět dva astronauti. Pokud také ona dopadne dobře, může začít SpaceX vozit na Mezinárodní kosmickou stanici posádku.
Kromě Crew Dragonu se chystá podobné dvoufázové kolečko také u Boeingu, který postavil kosmickou loď Starliner. První let má proběhnout v dubnu.
Zapojením soukromých kosmických lodí se NASA snaží uvolnit si ruce pro lety mimo oběžnou dráhu Země a také se zbavit závislosti na Rusku.
Pokud někdo z úspěchu SpaceX nemá úplnou radost, pak je to právě Rusko. Už před letem Crew Dragonu mělo celou řadu připomínek. Nutno říct, že některé mohly být a patrně byly oprávněné, protože v případě Crew Dragonu šlo o první soukromé dokování v historii stanice. A jestli někdo ví, jaké to je, když loď narazí do stanice, pak Rusové (Progress, Mir, 1997).
Když se Crew Dragon připojil k ISS, mnoho lidí si všimlo gratulace od Roskosmosu na Twitteru. Agentura v něm pogratulovala NASA. O SpaceX nepadlo ani slovo. Později Roskomos upřesnil, že si NASA Crew Dragon objednala, a tak gratulovala ji.
Následně přišel ještě jeden tweet o historickém okamžiku na ISS. Rusové tím mysleli první využití ruských dýchacích masek na stanici. Posádka je použila preventivně při prvním vstupu do lodě.
Musk na to reagoval s nadhledem. Na Twitteru pochválil ruské rakety a motory a také opakovatelně použitelnou raketu Angara. Možná, že i v důsledku toho se nakonec i Musk dočkal gratulace – od šéfa Roskosmosu Rogozina, a to krátce po přistání Crew Dragonu.
Miliardový večírek končí?
USA jsou bez vlastní kosmické lodě od roku 2011, kdy dolétal raketoplán. Od té doby jsou odkázání na ruské Sojuzy. V nich ale na stanici létali už předtím. Raketoplán vozil primárně jednotlivé části stanice, zásoby a občas také některého z členů posádky.
V roce 2006 platila NASA za jednu sedačku v Sojuzu asi 25 milionů dolarů. Poté se částka dokonce nepatrně snížila, ale následně začala růst. V roce 2011 to bylo už 40 milionů, o tři roky později 60 milionů a vloni přes 80 milionů dolarů.
Do Roskosmosu se v televizi Moskva 24 pustil odborník na kosmonautiku Vadim Lukaševič. Ten má na kosmonautiku ve své zemi dlouhodobě kritický názor. Před čtyřmi lety byl za kritiku přeměny Roskosmosu z vládní agentury na státní společnost vyhozen z technologického centra Skolkovo.
Podle Lukaševiče stačí, aby na jedné ze tří sedaček v Sojuzu seděl „cizí kosmonaut“ a celý let včetně rakety a lodě je tím zaplacen. Podle Lukaševiče tak Rusko nemuselo nic dělat. Jen inkasovalo peníze. To zřejmě skončí.
Slovo zřejmě je namístě. Nelakujme totiž SpaceX příliš narůžovo. Bude muset proběhnout ještě jeden let a poté budou muset SpaceX a Boeing poměrně přesně dodržovat harmonogram letů. A jestli má s něčím SpaceX velký problém, tak je to právě dodržování termínů. U startů družic to tak nevadí, ale pokud máte nahoře přesluhující astronauty, tak už to problém je.
Naopak odklad startu Sojuzu kvůli technickým problémům nebo snad počasí je velmi vzácnou výjimkou.
Posádka ISS se točí v půlročních intervalech. Jen jednou část posádky zůstala v rámci experimentu na stanici rok. Půlroční intervaly jsou tak akorát z fyziologického a psychologického hlediska, ale hlavním důvodem je životnost kosmické lodě Sojuz, která u stanice slouží také jako evakuační plavidlo. Mírné prodloužení pobytu astronautů tak nemusí vadit, ale může narušit celkový harmonogram výměn.
Trampolínu už mají
Když byl ještě současný šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin vícepremiérem Ruska, prohlásil na adresu USA, že mohou na ISS dopravovat astronauty třeba pomoci trampolíny.
Nyní jsou USA blízko zisku pomyslné trampolíny a Rusko tím přijde odhadem o 400 milionů dolarů ročně.
Část výpadku by mohlo nahradit vesmírnou turistikou. Nebyla by to žádná novinka. Když raketoplán vozil část posádky stanice, zbývalo v Sojuzu jedno místo volné. V letech 2001 až 2009 se na ISS vydalo na týdenní pobyt sedm turistů. NASA tím tehdy také nebyla dvakrát nadšená. Roskosmos nedávno podepsal smlouvu s firmou Space Adventure a do konce roku 2021 má poslat do vesmíru dva turisty.
Podle Lukaševiče však může i v této oblasti SpaceX Rusy převálcovat. Crew Dragon je modernější, prostornější a disponuje až sedmi sedačkami.
Na druhou stranu se v této oblasti zřejmě nepotkají. Je v podstatě vyloučeno, že by s astronauty NASA létali na ISS turisté. O samostatných letech Crew Dragonu Musk nemluví. Chtěl pouze poslat turisty na oblet Měsíce, ale to nakonec padlo a má ho realizovat Starship.
Rusko nemusí mít problém se sehnáním turistů. Podle našeho odhadu, který vychází z dřívějších cen, však turisté zaplatí za sedačku méně než polovinu toho, co nyní platí Američané.
NASA si zatím koupila další dvě sedačky na konec letošního a začátek příštího roku. Chce mít zálohu pro případ, že by se nasazení soukromých lodí zkomplikovalo. Američtí astronauti tak mají jistotu, že zůstanou na stanici do září 2020.
Nedávná zpráva Poradního panelu pro bezpečnost letectví a kosmonautiky (ASAP), což je nezávislá rada, která radí NASA v otázkách bezpečnosti, doporučila, aby NASA vypracovala pohotovostní plán pro přístup ke stanici v případě, že komerční lodě budou mít větší zpoždění. Nejbližší plány NASA budou závislé na průběhu dalších demonstračních misí.
Nejde jen o Sojuzy
Rusové mají z Muska kopřivku už delší dobu. Roskosmos nedávno uvedl, že starty rakety Sojuz-2.1 stojí 35 milionů dolarů. Pokud se k raketě připojí urychlovací stupeň Fregat, vyjde to na 48,5 milionů dolarů. Je ovšem otázka, zda jsou tyto ceny reálné a obsahují všechny náklady.
Start Falconu 9 stojí okolo 60 milionů. Rogozin nedávno prohlásil, že Muskovy ceny jsou dampingové. SpaceX prý účtuje zákazníkům jen 40 až 50 milionů dolarů a do firmy pumpuje skrz starty peníze Pentagon. Celé to má jediný důvod – vytlačit Rusko z trhu.
Bez ohledu na Rogozinovy konspirace je Rusko skutečně postupně vytlačováno z trhu. Na celkovém počtu všech startů do vesmíru v roce 2018 se Rusko podílelo ze 17 %, USA z 30 %. Ze 34 amerických startů obstarala 20 raketa Falcon 9.
Počty startů USA, Ruska a celkově. Oba grafy ukazují totéž, ale pro přehlednost uvádíme obě verze.
SpaceX představuje konkurenci nejen pro Rusko ale i další státní hráče na trhu. Ale není to jen SpaceX. Svou raketu chystá Blue Origin Jeffa Bezose. Přestože je zatím jen na papíře, už má několik zákazníků. Po světě vyrůstá řada startupů, které se chtějí zaměřit na vypouštění menších družic (zejména CubeSatů), což je velmi dynamicky se rozvíjející trh.
Rusko bude potřebovat v nejbližších letech tu nejfundamentálnější věc, díky které létáme do vesmíru – peníze. Hodně peněz. Lety do vesmíru jsou stále extrémně nákladnou záležitostí.