Astronomové objevili exoplanetu u slavné Barnardovy hvězdy, která se nachází ve vzdálenosti 6 světelných let od nás v souhvězdí Hadonoše. Po Alfě Centauri je to nejbližší hvězdný systém od nás a nejbližší „samostatná“ hvězda. Exoplaneta Barnardova hvězda b má hmotnost nejméně 3,2 Země a okolo hvězdy oběhne jednou za 232 dní.
Barnardova hvězda je červeným trpaslíkem. Je mnohem méně hmotná a chladnější než Slunce. Planeta se sice pohybuje 2,5krát blíže než Země okolo Slunce, ale vzhledem k parametrům hvězdy je to už velmi chladná oblast.
Pokud by se jednalo o kamennou planetu a neměla atmosféru, byla by teplota na jejím povrchu někde okolo -170 stupňů Celsia. Atmosféra planety může teplotu zvýšit, ale může být také tak velká a hustá, že se bude jednat o svět podobný spíše menšímu Neptunu. To dnes nevíme, ale blízkost hvězdy od nás dělá z planety ideální cíl pro další výzkum.
Klidná hvězda
Červení trpaslíci obvykle vyzařují velké množství ultrafialového záření a dochází u nich k velkým erupcím. Barnardova hvězda je možná až 10 miliard stará a velmi klidná, což usnadnilo objev planety.
Barnard’s star b (Barnardova hvězda b) byla objevena měřením radiálních rychlostí v rámci projektu Red Dots. Ten navázal na projekt Pale Red Dot, který v roce 2016 vedl k objevu exoplanety u nejbližší hvězdy od Slunce Proximy Centauri.
Vědci pozorovali hvězdu každou dostupnou noc spektrografem CARMENES, který se nachází na španělské observatoři Calar Alto severně od města Almería. Kromě toho využili měření ze dalších spektrografů dohromady za 20 let.
Slavná hvězda s největším pohybem
Při pohledu na hvězdné nebe se může zdát, že je neměnné. Ne nadarmo se hvězdám říká stálice. Souhvězdí vypadají dnes stejně, jako vypadaly před několika lety. Ale je to omyl. Hvězdy mají svůj vlastní pohyb. Kdybychom se mohli vrátit do časů dinosaurů, hvězdné nebe bychom nepoznali. Barnardova hvězda má ze všech hvězd největší vlastní pohyb – za rok to dělá více než 10 obloukových vteřin.
Příběh Petera van de Kampa
Na začátku 60. let oznámil astronom Peter van de Kamp, že okolo Barnardovy hvězdy obíhá exoplaneta. Později našel další údajnou planetu. Jeho objevy ale astronomická obec do jeho smrti v roce 1995 neuznala. Současný objev s tím nesouvisí. Van de Kampovy planety byly obří světy s dobou oběhu v řádu mnoha let.
Van de Kamp měl planety objevit astrometrií. Barnardova hvězda b byla objevena měřením radiálních rychlostí. Obě metody mají společný základ.
Vycházejí z toho, že planeta má nemalou hmotnost a gravitačně ovlivňuje pohyb své hvězdy okolo společného těžiště. Zatímco v případě astrometrie se to projeví v pohybu hvězdy po obloze, v případě měření radiálních rychlostí ve spektru hvězdy.
Zdroj: Nature
