Pozemské klima a každodenní počasí vytváří několik klíčových faktorů, přičemž jedním z nich je zemská rotace a z ní plynoucí efekt Coriolisovy síly, díky kterému se nám na severní a jižní polokouli opačné stáčejí cyklóny a anticyklóny a také mořské proudy.
Země se otáčí od západu k východu, skupina vědců z německá a Velké Británie si však položila otázku, co by se stalo s globálním klimatem, kdybychom směr rotace prostě otočili. Bláznivý experiment? Možná, ale od toho tu přeci máme superpočítače.
S výsledky se klimatologové pochlubili v časopisu Earth System Dynamics, přičemž nezapomněli ani na několik působivých map.
Proměna proudění při otočení působení Coriolisovy síly se protáhne až na několik tisíc let. Teprve poté dojde k nové stabilizaci.
V superpočítačové klimatické simulaci tedy otočili působení Coriolisovy síly a sledovali, co se stane. Díky opačnému působení se oceánské a atmosférické proudění začalo stáčet opačným směrem než doposud, přičemž ke stabilizaci nových podmínek došlo v simulaci až po několika tisících let.
Během té doby se například zcela proměnilo klima východní části USA, kde by nově panovaly mnohem vyšší teploty a kvůli změně proudění by došlo k drastickému úbytku dešťových srážek. Jinými slovy, východ a jihovýchod USA by se proměnil dost možná v suché polopouště a pouště.
Změna povrchové teploty a srážek (CNTRL = normální stav, RETRO = po otočení)
Hurikány by již nemířily z teplého Atlantiku na západ k Mexickému zálivu, ale naopak k Africe do Bengálského zálivu. Namibská poušť by se zazelenala, zatímco polovina Jižní Ameriky by vyschla.
Změna teploty a srážek po otočení působení Coriolisovy síly. Východ USA by se ohřál a vyschnul. Podobný osud by potkal třeba Čínu,
A co Evropa? Díky změně směru větrů a oceánských proudů by se zejména na západě silně ochladilo, Atlantik by totiž na naše pobřeží přestal přinášet vláhu a teplo. Ledová pokrývka Arktidy by se na několik měsíců v roce rozšířila až k Francii, přičemž Severní i Baltské moře by bylo pod ledovým příkrovem možná i po většinu roku.
Led by na dlouhé měsíce pokryl Balt i Severní moře. Přes zimu by zamrzla v podstatě celá Velká Británie.
Na stranu druhou, Evropa by nově dostávala vláhu od jihovýchodu, z Blízkého a Středního východu, který by se zazelenal, jihoasijské monzuny by totiž svoji energii a tedy i srážky nově uvolňovaly v dlouhém pásu od Indie přes Pákistán, Afghánistán, Írán, Turecko až po Evropu. Suché oblasti jihozápadní Asie včetně Arabského poloostrova by možná byly úrodné.
Změna přenosu srážkové energie (a = po otočení, b = současný stav)
