Drtivou většinu exoplanet nevidíme. Objevili jsme je nepřímými metodami – obvykle na základě jejich vlivu na mateřskou hvězdu (její jasnost nebo těžiště soustavy).
Existuje několik exoplanet, které skutečně pozorujeme přímo. Všechny mají několik společných věcí: obíhají okolo blízkých hvězd, jsou to obří světy a jsou stejně jako hvězda ještě velmi mladé – řádově jen pár milionů let. Jsou tak ještě horké a vyzařují v infračervené části spektra, díky čemuž je můžeme pozorovat.
Jednou z těch nejslavnějších je Beta Pictoris b nacházející se 64 světelných let od nás v souhvězdí Malíře.
Planetu sice pozorujeme přímo, ale z toho nezjistíme příliš mnoho přesných fyzikálních parametrů. Nedávno se podařilo jinou metodou určit její hmotnost, která je 11 ± 2 Jupiterů.
Nové snímky Bety Pictoris b
Planeta oběhne okolo své hvězdy za 22 až 24 let. Objevena byla před 10 lety, ale její první snímky jsou ještě starší, takže astronomové už mají zmapovanou polovinou jejího oběhu okolo hvězdy.
Uveřejněna byla nová série fotografií z přístroje SPHERE, který se nachází na dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře v Chile. Fotografie jsou z období od prosince 2014 do září 2018.
Mezi listopadem 2016 a zářím 2017 planeta vědcům zmizela z dohledu. V té době se nepohybovala za hvězdou ale před ní.
Pokud bychom mohli záři hvězdy vypnout, viděli bychom, jak ji planeta z našeho pohledu velmi těsně míjí – zhruba o 0,7 obloukového stupně. Pokud by to bylo o chlup méně a planeta z našeho pohledu před hvězdou přecházela, došlo by k poklesu jasnosti hvězdy. Vědci by toho mohli využít k určení velikosti planety.
K podobnému poklesu došlo v listopadu 1981, ale Beta Pictoris b za něj určitě nemohla. Upřesnění velké poloosy dráhy i oběžné doby toto načasování vylučují.
