Umělá inteligence: Proč ještě počítače nemyslí jako lidi

Ked AI vyprodukuje výstup, tak mu poviete "správne malo byť X". AI si porovna svoj výsledok ...To není AI, správná AI by "správne malo byť X" dávno poznala sama...

Hovoríme o fáze učenia a o neuronových sieťach. Ale na druhej strane aj ked je neuronova sieť už "naučena" je dobre ked priebežne dostáva feedback a dokáže sa učiť dalej...

Vím... Mělo by to ovšem dospět do fáze, že počítač má v sobě dost "naučených" neuronových sítí, takže z nich začne konstruovat vlastní intelektuální výtvory a algoritmy. Pak by počítač měl inteligenci a kreativitu. A ne že počítač z testovací množiny dat A dokáže vytvořit nějaký smysluplný výstup B.

Ved jasne, ja som písal len o tom čo už dnes vieme bežne naprogramovať.

Protože pro naše prostředí je to zcela nevhodný model. Stejně jako "proč nemluvíme v Cčku nebo assembleru" - no protože se nám to prostě nehodí.

Mno, to není úplně nejšťastnější argumentace. Hodí se Číňanům čínština? Když se musejí učit znakové písmo v podstatě do dospělosti, a ani potom nebudou všechny znaky znát? Když je tu k dispozici angličtina, nebo aspoň čeština? Stejně tak máme na křižovatkách zelenou a červenou, ač jde o dvojici barev, která je z hlediska barvosleposti vůbec nejčastější (dokonalá barvoslepota je značně vzácnější než neschopnost odlišit dvě barvy). Tak proč stále ještě používáme křižovatky s červenou a zelenou, a proč ti číňané tak lpějí na své nevhodné čínštině? No přeci ze setrvačnosti, z historických důvodů. Jinými slovy: i kdyby se dnes třeba hodilo Cčko víc než náš jazyk, stejně jím mluvit nebudeme, samotná vhodnost tuhle otázku totiž zodpovědět nedokáže.

Proč nemluvíme v C nebo assembleru je jasné - špatně se to vyslovuje. Např. když jsem zkoušel hlasové ovládání a možnosti diktování v angličtině v r. 1996 v IBM OS/2 4.0 Warp, tak jsem uvažoval, že bych zkusil diktovat i zdrojový kód přímo do editoru. Ale jak ty instrukce správně vyslovovat, aby se to zapisovalo očekávaným způsobem, to byl problém. Třeba zapisovat stylusem nějaký script na dotykovém displeji cca o 11 let později nebylo až tak problematické.Jeden bývalý kolega (tenkrát vedoucí programátor) si prý během vojenské služby (před r. 1989) dopisoval s nějakým svým spolužákem v Pascalu. Takže pro lidi, kteří uvažují tak trochu jako počítače, to asi až takový problém není?

Z hlediska člověka a stroje by mě zajímala odpověď na trochu filozofickou otázku. Může nějaká nedokonalá tvůrčí inteligence sama stvořit inteligenci, která ji v kreativitě a inteligenci předčí ? To je jak kdyby program naprogramoval sám sebe a ještě daleko líp.

Samozřejmě že může. Člověk taky vytvořil stroj (počítač), který ho v mnoha mentálních úkonech dalece předčí."To je jak kdyby program naprogramoval sám sebe a ještě daleko líp. "
Tohle by teoreticky šlo už dnes. Stačí prostě mutovat zdroják a skrze výběr odstraňovat zmetky a pořád dokola, než to splní cílové podmínky (nebo ne, pokud nejsou). Jako u evoluce. Problém je v tom, že by to bylo šíleně pomalý a tudíž drahý, nějakej Ind to udělá 1000x levnějc.

Názor byl 1× upraven, naposled 15. 10. 2015 12:57

Počítač ve své podstatě jenom strašně rychle sčítá, to není pro mě správný mentální úkon. ad Stačí prostě mutovat zdroják a skrze výběr odstraňovat zmetkyA by to fungovalo jak jsem myslel, musel by počítač sám ten zmetek poznat, musel by nějak sám se optimalizovat, porozumět svému zadání. Musel by umět sám sebe optimalizovat a opravit. Člověk jako stroj to dokáže, stačí naměřit nějaké biologické parametry, má nějaký pocit a vezme si prášek na bolení hlavy (a hned funguje optimálněji). Místo nějakého neefektivního algoritmu dokáže člověk navrhnout lepší. Počítači je jedno, že si zbytečně neefektivně započítá, je totiž úplně tupý. A navíc kombinatorická exploze... Já bych řekl, že člověk v počítači navrhl pouze výpočetní pomůcku, ne něco lepšího než je on. Letadlo také umožňuje člověku létat a není lepší než on. Člověk tak zatím jenom navrhl spoustu strojů, které ho v lecčem dalece předčí.

"Počítač ve své podstatě jenom strašně rychle sčítá, to není pro mě správný mentální úkon."Asi si to neuvědomuješ, ale přesně to samé dělá tvůj mozek. Také jenom strašně rychle sčítá. Veškerá mozková aktivita se projevuje ve formě neuronových synapsí. Hormony třeba mění psychiku, protože je detekují buňky a vygenerují synapse. Každopádně synapse není nic jiného že neuron ve výsledku sčítá hodnoty elektrických impulzů na vstupních spojení, a pokud překonají určitou hodnotu, začne neuron vysílat impulzy na výstup.Každopádně na příkladu neuronu se dá ukázat, že pokud poskládáme obrovské množství primitivních prvků, můžeme dostat něco, co dokáže provádět mnohem MNOHEM složitější úkony, než původní prvky samotné. To si mnoho lidí neuvědomuje a tito lidé jsou většinou ti, kdo tvrdí, že nikdy nevznikne umělá inteligence, nebo že člověk musí obsahovat něco jiného (nejlépe magického a hlavně vědecky nepopsatelného) než mozek z neuronů, aby mohl vůbec mít vědomí. Ale jenom pro tvojí informaci, těch operací, co dělá počítač, je trochu víc, než jenom sčítání nebo aritmetické operace obecně.

Akorát, že zmiňovaný argument je logický důsledek. Zmiňované dovednosti u AI se zlepšují úměrně s výpočetním výkonem a výzkumem AI, kdežto u lidí jsou prakticky konstantní. Tedy jakákoli rostoucí funkce vždy v určitém bodě přeroste konstantu, je jenom otázka, kde se ten bod nachází.

"tak zkusi cloveka zabit a zjisti, ze pokud cloveka zabije, tak clovek uz netrpi zadnyma problemama"Typický příklad argumentu, kde je základní chybou to, že i když uvažujeme, že je taková AI na stejné nebo vyšší úrovni než člověk, pořád je brána jako primitivní.
Proč by tohle normální lékař neudělal? Protože máme nějaké morální a etické zásady, plus navíc na tohle by se vztahoval i trestní zákon. A pokud předpokládáme AI na takto vysoké úrovni, nutně se musela už s těmito zásadami a zákony setkat a také je i pochopit a tím si je také i pravděpodobně osvojit.

Do kolonky "primitivní" můžeme zařadit i pud sebezáchovy (všimněte si, už i v názvu to je - pudy přece jsou primitivní).Není přece nikde napsáno, aby se úspěšná inteligence bránila zničení tak, jako člověk.

Také jsem na to chtěl upozorhit, jenže pak jsem si všiml klíčového slova "jednoduše". A pravda je, že to nejjednodušší, co každého běžného neinformatika napadne, má složitost n-kvadrát, a nikoli n.log(n).

Ale aj so zložitost'ou n^2 sú netriviálne algoritmy
neinformatik pochopí
min sort
max sortAle uz
min-max sort
ci dokonca taku trivialitu ako
triedenie prebublavanim (bubble sort)nepochopi

no podle mě na pochopení (ne nutně na implementaci) je nejjednodušší insert sort, který většina lidí normálně používá v běžném životě. Tedy vezmu prvek a vložím ho na správné místo mezi už seřazenými prvky. A ten má samozřejmě kvadratickou složitost.

Nejjednodušší je bogosort :) A jedna dost hypotetická perlička, bogosort s O(1) http://c2.com/cgi/wiki...

Jde tak nějak o to, v jaké oblasti plánovat a jak. Ona takové pětiletka má něco do sebe v určitých oborech - například zemědělství, který mě strašně baví. Něčeho je nedostatek, proto je to drahý, proto to začnou pěstovat všichni. Najednou je toho moc a je to neprodejný. Co udělá zemědělec? Řekne já jsem pro stát důležitej, chci dotace, jinak zkrachuju a nebudete mít co žrát. Nebo nepovedlo se počasí a je malá úroda - dejte dotace. Počasí se povedlo, úroda je dobrá, ale mají ji všichni, všeho je moc, ceny jsou nízko a chci dotace. Dováží k nám levné produkty z Polska, ty ceny jsou likvidační, chci dotace. V podstatě si nepamatuju rok, kdy si zemědělci nestěžovali a nechtěli peníze.
Já to beru, zemědělství je důležitý, ale tady by se zrovna hodil zásah státu, kterej by vytvořil něco jako návrh potřebné produkce. Pokud zemědělec nechce fungovat podle plánu, ať si podniká jak chce, ať si prodává co chce, kde chce a za kolik chce, ale pokud ho to neuživí, má smůlu, stejně jako jakejkoliv jinej podnikatel, kterýmu se zrovna nedaří. Na druhou stranu, pokud zemědělec přistoupí na doporučený plán a něco se nepodaří, potom ať si žádá o dotace, ať dostává úlevy na daních, ať ho stát podpoří dostupnými prostředky.

Ze začátku ano. Postupem času se ten stroj sám naučí co je nejlepší a z původních "blbých lidských" věcí už nic nezbude. U člověka to hypoteticky mohlo být stejné, ale lidstvo na to záměrně kašle a žádné vlastní zdokonalování nechce dělat. Radši udělá něco co bude za něj myslet, aneb přivítejte CML (Centrální mozek lidstva).

Jak se pozná, co je nejlepší?

Nejlepší je přece to, co chce většina..ať je to sebevětší blbost.

Vědeckými postupy. Místo toho to dnes ale zjišťujeme tím, kdo co umí víc okecat a zmanipulovat.

Myslíte takovými vědeckými postupy jako je třeba eugenika a podobné?

Ano jednou to muze vypadat takto: bloomberg news - posledni humanoidni clen spravni rady byl dnes vyloucen a google je tak prvnim gigantem plne ovladanym roboty. 😧

http://www.csfd.cz/film/304693-automata/preh... ...