V roce 2016 požádal britský Národní výbor pro výzkum prostředí (Natural Environment Research Council) internetové uživatele, aby vybrali jméno pro jeho novou výzkumnou loď. Když však v anketě zvítězil název „Boaty McBoatface“, bylo rozhodnuto, že se více hodí pro jednu z jasně žlutých autonomních ponorek. Ta si následně získala značnou oblibu veřejnosti.
V úterý byly v žurnálu PNAS zveřejněný výsledky první expedice, kterou Boaty McBoatface podnikla – a jsou rozhodně zajímavé.
V dubnu 2017 dotyčná ponorka 3 dny prozkoumávala dno Jižního oceánu. Během této doby urazila celkem 180 kilometrů, přičemž monitorovala slanost i teplotu vody a v neposlední řadě také výskyt turbulencí.
Co stojí za nárůstem turbulencí v oceánu?
Díky údajům shromážděným Boaty McBoatface a plavidlem RRS James Clark Ross byli vědci schopni identifikovat dosud neznámý mechanismus, který umožňuje větrům vanoucím nad Jižním oceánem zvyšovat množství turbulencí. V důsledku toho dochází k míchání teplé vody ve středních hloubkách se studenou vodou v propastech, voda u dna se otepluje a hladina stoupá.
Výše zmíněné větry v posledních desetiletích značně zesílily, přičemž jednou z hlavních příčin tohoto jevu je poškození ozónové vrstvy nad Antarktidou „Naše studie představuje důležitý krok k pochopení toho, jaký dopad budou mít změny klimatu, odehrávající se ve vzdálených a nehostinných antarktických vodách, na oteplování oceánů jako celku a na budoucí vzestup hladin moří,“ uvedl Alberto Naveira Garabato z University of Southampton.
„Data z Boaty McBoatface nám poskytla zcela nový způsob nazírání na hluboký oceán,“ dodala Albertova spolupracovnice Eleanor Frajka-Williams.
