Planetární mlhoviny jsou rozpínající se a zářící obaly některých typů hvězd, které vznikají na sklonku jejich života. Bývají velmi krátkověké a jejich existence představuje jenom malý zlomek délky celého života hvězdy.
Zároveň jsou ale často velmi krásné, mívají podivuhodné tvary a patří k těm nejoblíběnějším objektům pro pozorování na obloze. V současné době jich v Mléčné dráze známe asi 1 500 a stále nás dovedou velmi překvapit.
Vědce notně překvapila i planetární mlhovina známá jako HuBi1. Asi před 4 lety si španělský astronom Martín Guerrero z institutu Astrophysics Institute of Andalucía v Granadě pořizoval snímky planetárních mlhovin s teleskopem observatoře La Palma. Když se poprvé podíval na objekt HuBi1, tak mu přišla jako normální planetární mlhovina.
Když pořídil snímek s filtrem pro vysokou úroveň ionizace, tak se mlhovina HuBi1 zobrazila podle očekávání. Byly vidět nějaké struktury, ale nic světoborného. Když ale udělal snímek s nízkou ionizací, tak to prý byl naprostý úlet. Guerrero si nejprve myslel, že je ospalý a nasadil na přístroj špatný filtr. Ionizace planetární mlhoviny HuBi1 totiž vypadá, jako kdyby mlhovina byla naruby.
Ionizaci pozorujeme u všech planetárních mlhovin. Dochází k ní tak, že záření z centra mlhoviny, kde je umírající hvězda, „otrhává“ elektrony atomů prachu a plynu v mlhovině. V naprosté většině případů to je ale tak, že hmota v oblastech bližších centru planetární mlhoviny je ionizovaná více, nežli hmota v okrajových částech mlhoviny.
U planetární mlhoviny HuBi1 je to opačně. V okrajových oblastech mlhoviny je hmota neobyvkle silně ionizovaná, zatímco ve středu mlhoviny zase jen slabě ionizovaná. Guerrero s kolegy to vysvětluje tím, že ve výjimečných případech dochází ve slupce umírající hvězdy o velikosti podobné Slunci k fúzi atomů helia, při které vznikají atomy uhlíku.
Jde o explozivní záležitost, při které se vlna atomů uhlíku rozletí planetární mlhovinou. V současné sobě tato vlna zřejmě zahřívá a ionizuje atomy materiálu ve vnější části mlhoviny a to způsobuje výjimečnou povahu mlhoviny HuBi1.
Pikantní je, že hvězda, ze které tato mlhovina vznikla, byla velice podobná našemu Slunci. Až bude jednou Slunce umírat, tak možná zažije něco podobného.
Foto: Nature Astronomy (2018)/M. Guerrero et al.
