|
|
Elektrokola jsou ideální prostředek pro dopravu osob ve městech. Podívejte se na zajímavé modely elektrických kol.
Kola jsou díky své velikosti a průjezdnosti skvělým dopravním prostředkem do měst i mimo ně. Nevypouští do ovzduší žádné emise, jsou dostatečně rychlá a kromě osoby, která je šlapáním pohání, pojmou i menší náklad.
Kolo je také ideálním prostředkem pro použití elektrického pohonu, protože i se započítáním přepravované osoby má minimální hmotnost. Na elektrická kola jsme si však museli počkat, až dospěje technologie akumulátorů a jejich nabíjení do vyšší fáze. Zásluhou patentů ale můžeme vystopovat první vážné úvahy o jejich vytvoření do poloviny osmdesátých let.
Rozvoj elektrických kol brzdily nedostupné akumulátory. Při své nemalé ceně musí být schopny vydržet několik stovek až tisíc cyklů nabití a zároveň se vejít někam do kola. Poslední dobou je tendence ukrývat akumulátor do konstrukce, například do spodní části rámu kola, ze kterého se dá jednoduše vyjmout a dobít.
Toto řešení ostatně používá také kolo Emotion NEO od španělského výrobce BH Bike. Na něm pomalu ani nepoznáte, že je poháněno elektrickým motorem.
V současné době se u elektrokol používají především lithiové baterie, i když setkat se můžete také s akumulátory typu NiMH. U nich však výkon při větším zatížení, například při jízdě do kopce, rychle klesá. Budoucnost rozvoje elektrických kol je závislá právě na technologii akumulátorů. Dnes běžně dokážou na jedno nabití ujet až několik desítek kilometrů. Záleží také samozřejmě na konstrukci kola, hmotnosti osoby a zejména terénu.
Ideální se zdají být lithium-iontové baterie v kombinaci se solárním nabíjením. Francouzský cyklista Florian Bailly s touto sestavou dokázal ujet trasu mezi Francií a Japonskem, denně urazil průměrně 120 kilometrů. Kolu samozřejmě musel pomáhat, ale i tak urazil cestu mnohem rychleji, než kdyby jen šlapal. Solární články umístil i na vozík za kolo.
Tip: Podívejte se na fotografie z cesty z Francie do Japonska
Cílem všech konstruktérů je zajistit minimální aerodynamický odpor kola, čehož je možné dosáhnout i tím, že úplně všechno schováte pod řadu krytů. Takovou cestou jde i kolo Daymak vybavené elektromotorem o výkonu až 350 W. Na jedno nabití ujede 25 km bez šlapání nebo přes 40 kilometrů, když bicyklu občas pomůžete. Velkou výhodou, kterou nemají dnes zdaleka všechny kola, ale v budoucnu lze tento trend předpokládat, je schopnost regenerace energie při brzdění.
Pokud byste ale mysleli, že elektrické kolo bude výrazně rychlejší, jste na omylu. Státy pro rychlejší motorové dopravní prostředky stanovují rozličná pravidla, vyžadují proces schvalování až povinnost opatřit si poznávací značku a platit všelijaké poplatky. Proto výrobci rychlost často omezují.
Zajímavou novinku pro všechny, kteří si chtějí vyzkoušet jízdu na elektrickém kole, připravila Pražská energetika s jedním českým výrobcem elektrických kol. U pražského Mánesa najdete od června půjčovnu elektrokol. Stačí uhradit vratnou zálohu a poplatek za dobu výpůjčky.
O budoucnosti nejen elektrických kol nejlépe vypovídá záměr primátora Londýna. Chce mnohem rychleji pokračovat v budování cyklostezek a do cyklodopravy investovat kolem 116 milionů liber. Pro řešení dopravních zácp a znečištěného vzduchu snad neexistuje lepší nápad.
Alternativou k elektrickému kolu je jednokolka. Její ovládání je náročnější, ale zato zaujmete okolí.
Volkswagen loni prezentoval koncept elektrického kola, které se dá složit do zavazadlového prostoru automobilu.
Výrobce miniaturních skládaček Brompton sice ještě elektrokolo nepostavil, ve firmě NyceWheels si ale s elektropohonem přesto poradili.