Po padesáti letech byl pozorován dopad meteoritu z Marsu na zemský povrch.

Možná si to mnoho z nás ani neuvědomuje, ale žádná kosmická sonda v historii nedopravila vzorky z Marsu zpět na Zemi. Dokonce se o to ani žádná nepokusila. Je to přitom paradox. Fakt, že máme v muzeích kameny z Měsíce, asi nikoho nepřekvapí, ale k dispozici máme i nepatrné vzorky nebo spíše vzorečky slunečního větru či kometárního prachu. Ale z legendární rudé planety, u které oslavíme otevření skoro každého startovacího okna burácením motorů nosných raket se sondou na vrcholu, ani zrnko prachu.

Jeden z meteoritů, který pochází z Marsu:

Vesmírná pošta

Ve skutečnosti není situace tak kritická. Na Zemi jsou horniny z rudé planety, které sem byly dopravené „vesmírnou poštou“. V různých částech světa byly v minulosti nalezeny meteority, které ve svém rodokmenu mají jako místo narození právě rudou planetu. Jak se k nám dostaly? Představte si, jak na povrch Marsu dopadá vysokou rychlostí meteorit. Jeho náraz pod ostrým úhlem vystřelí větší množství prachu a kamení do atmosféry. Většina z toho se zase vrátí zpět na povrch Marsu, něco ale překoná únikovou rychlost a zmizí v kosmickém prostoru. O pár milionů let později tento kousek Marsu prosviští zemskou atmosféru.

Vše to vypadá velmi nepravděpodobně, ale původ marsovských meteoritů je dobře prokázán. Nejslavnějším kouskem je nepochybně meteorit ALH 84001, nalezený v roce 1984 v Antarktidě. Od roku 1996 je v něm střídavě nacházen a vyvracen mimozemský (marťanský) život nebo přesněji samozřejmě jeho zkamenělé pozůstatky.

Meteorit ALH 84001, který se proslavil možným nálezem zkamenělin marťanského života. Credit: NASA

Meteority z Marsu jsou v odborné literatuře často označovány zkratkou SNC, podle třech základních typů (shergottity, nakhlity, chassignyty).

Shergottity jsou nejpočetnější. Jedná se o magmatické horniny pojmenované po prvním nalezeném meteoritu, který dopadl v roce 1865 v Indii. Celkem jich bylo do dnešních dní nalezeno 86 kusů. Mají našedlou barvu, ve které najdeme například olivín (v závislosti na dalších podskupinách této kategorie). Podle teorií pochází shergottity z obrovské vulkanické oblasti Tharsis, která je proslavena výskytem největších sopek ve Sluneční soustavě.

Pohled na východní část oblasti Tharsis. Zleva sopky Arsia Mons, Pavonis Mons a Ascraeus Mons. Credit: NASA

Nakhlity jsou podstatně vzácnější. První byl nalezen v roce 1815 v Egyptě (El-Nakhla) a celkem jich je známo 13 kusů. Vznikly jako magmatické horniny zhruba před 1,3 miliardami let a obsahují augit a olivín.

Meteorit Nakhla, který dopadl v roce 1911 poblíž Alexandrie v Egyptě. Credit: NASA, Wikipedia

Chassignyty jsou nejvzácnější. První exemplářem se stal meteorit nalezený v roce 1815 ve Francii (Chassigny) a jeho celková hmotnost je 4 kg. Druhý a zatím poslední byl nalezen v roce 2000 v Maroku.

Poslední návštěvník

Pouze pět meteoritů však bylo nalezeno po předešlém pozorování jejich průletu atmosférou. Jsou mezi nimi i zmíněné „prototypy“. V roce 1851 to byl meteorit Chassigny (4 kg) ve Francii, v roce 1965 Shergotty (5 kg) v Indii, v roce 1911 Nakhla (10 kg) v Egyptě a na dlouhou dobu poslední byl nigerijský Zagami v roce 1962, který je současně nejhmotnějším nalezeným meteoritem z Marsu (celkem 18 kg).

Nyní k nim přibyl další kolega. Dne 18. července loňského roku zazářil nad Marokem, kde byl také později nalezen, meteorit s názvem Tissint. Jeho celková hmotnost je přibližně 7 kg, jednotlivé fragmenty mají hmotnost od jednoho do 987 gramů. Tissint typově zapadá mezi shergottity. Fotografie některých jeho fragmentů naleznete na obrázku (1) a obrázku (2).

Kromě meteoritů z Marsu nacházíme na Zemi také jejich kolegy z Měsíce. Celkový počet meteoritů z našeho kosmického souseda je nyní kolem 150 kusů.

Doporučené odkazy:

• Databáze meteoritů z Marsu (shergottity)
• Databáze meteoritů z Marsu (nakhlity)
• Databáze meteoritů z Marsu (chassignyty)
• Databáze meteoritů z Měsíce