Pravěkou matraci z rostlinného materiálu starou 77 000 let objevili vědci v Jižní Africe.

Víme, jak pravěcí lidé lovili, jak vyráběli nástroje nebo jak rozdělávali oheň. A teď konečně také víme, na čem spali.

Pravěcí lidé Homo sapiens byli lovci a sběrači. Kočovali jako nomádi krajem. Čas od času se však na příhodných místech zastavili a nějakou dobu tu pobyli. Obvykle přitom zpracovávali nějakou větší kořist. Jedno z takových pravěkých tábořišť se našlo v Jižní Africe asi 60 km severně od Durbanu. Jeskyně Sibudu ležící na útesech nad tokem řeky Tongati sloužila jako útulek pravěkých lovců před 77 000 roků.

Přechodné bydliště pravěkých lovců

Vykopávky v jeskyni Sibudu odhalily nejednu pozoruhodnost. Tamější lovci už používali pokročilé technologie doby kamenné. Lovili například pomocí luků a šípů. Na rozdíl od oštěpů nepředstavují šípy tak velkou zátěž a lovec jich s sebou může bez námahy nést velký počet. Luk dovoluje zabít kořist na velkou vzdálenost. Objevem luku a šípu se lov výrazně zefektivnil.

Lovci se zřejmě nezdrželi v jeskyni déle než pár týdnů. Přesto se v ní zařídili s veškerým pravěkým komfortem.

Matrace zaháněla hmyz

Největší překvapení přinesl objev zbytků rostlinného materiálu. Vrstva byla i pod nánosy usazenin asi centimetr silná, což znamená, že původně byla podstatně mohutnější. Navrstvený materiál zaujímal obvykle plochu kolem tří metrů čtverečních. Detailní analýzy ukázaly, že vrstva vznikla z listů a stonků pelyňků, ostřice, a různých travin. Všechny tyto byliny rostou i dnes na březích řeky Tongati, ale na suchých útesech je nenajdeme. Nerostly tam ani před 77 000 lety. To znamená, že rostlinný materiál někdo natrhal u řeky a vynesl si jej do jeskyně, kde jej nastlal na zem. Mikroskopická pozorování odhalila u listů a stonků opakované pošlapání a stlačení.

Sečteno a podtrženo – v Sibudu narazil tým archeologů pod vedením Lynn Wolsleyové z johannesburské University of the Witwatersrand na nejstarší známou matraci. V matracích se vyskytovaly celkem hojně listy vavřínovitého stromu Cryptocarya woodii. Ten se i dnes používá jako účinný prostředek na odpuzování hmyzu. Je pravděpodobné, že pravěcí lidé o této vlastnosti listí věděli a dávali si jej do matrace, aby je chránil před komáry a dalším hmyzem.

Z výzkumu, jehož výsledky zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science, vyplývá, že výměna „lůžkovin“ byla v pravěku jednoduchá. Opotřebovanou, znečištěnou a hmyzem prolezlou „matraci“ pravěcí lidé spálili a na vrstvu popela nanosili čerstvý materiál.

Další informace:

• University of the Witwatersrand
• Cryptocarya woodii
• Studie v Science