Omezený prostor nad hlavou znamenal, že pilot musel udržovat letadlo těsně nad vozovkou a zároveň počítat s rezervou pouhých čtyř metrů mezi konci křídel a neúprosnými stěnami. Změny proudění vzduchu v kombinaci s velmi citlivým řízením letadla vyžadovaly reakční časy kratší než 250 milisekund, takže Costa během letu prováděl rukou jen jemné korekce o pouhé milimetry.