Hned několik zahraničních zpravodajských médií přineslo informaci o tom, že americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí v pondělí na svém webu doporučilo lidem při cestování nosit roušky jako ochranu před nákazou opičími neštovicemi. Později tento bod ze seznamu doporučení bez vysvětlení zmizel.
„Cestující by měli nosit roušku. Nošení roušky vás může ochránit před mnoha nemocemi, včetně opičích neštovic.“ stálo na posledním místě seznamu. Tuto skutečnost potvrzuje snapshot pořízený internetovým archivem Wayback Machine.
Původní seznam doporučení dle CDC
Opičí neštovice ve 31 zemích
CDC uvádí, že případy opičích neštovic byly ke 3. červnu zaznamenány již ve 28 zemích. Celosvětově se počet případů mimo západní a střední Afriku za poslední týden téměř ztrojnásobil. Na stránkách instituce lze nalézt průběžně aktualizovanou mapu s počtem případů nahlášených v jednotlivých zemích.
Alespoň jeden případ nahlásila Anglie, Argentina, Austrálie, Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Gibraltar, Irsko, Itálie, Izrael, Kanada, Maďarsko, Malta, Maroko, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Severní Irsko, Skotsko, Slovinsko, Spojené arabské emiráty, Spojené státy, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Wales.
Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí zvýšilo úroveň výstrahy z prvního na druhý ze tří stupňů, což znamená „Praktikujte zvýšená preventivní opatření“. Konstatuje, že případy opičích neštovic byly hlášeny v Evropě, Severní i Jižní Americe, Africe, Asii a Austrálii. Část případů tvoří „muži, kteří mají sex s muži“, mezi pacienty se však objevují i osoby, které žily ve společné domácnosti s nakaženým.
Poměrně zásadní je z hlediska šíření skutečnost, že mnozí z těchto lidí v poslední době nebyli v zemích střední a západní Afriky, kde se opičí neštovice obvykle vyskytují, mimo jiné v Demokratické republice Kongo a Nigérii.
Noste roušky! Nebo vlastně ne.
Stránka věnovaná opičím neštovicím obsahuje také seznam doporučení pro cestující, který měl v původní verzi pět bodů. Cestující by se podle něj měli:
- Vyhýbat blízkému kontaktu s nemocnými lidmi, včetně těch s kožními lézemi nebo lézemi na genitáliích.
- Vyhýbat kontaktu s mrtvými nebo živými volně žijícími zvířaty, jako jsou drobní savci včetně hlodavců (krysy, veverky) a primáti (opice, lidoopi).
- Vyhýbat konzumaci nebo přípravě masa z divoké zvěře nebo používání produktů získaných z divokých zvířat z Afriky (krémy, pleťové vody, pudry).
- Vyhýbat kontaktu s kontaminovanými materiály, které používají nemocní lidé (např. oděvy, lůžkoviny nebo materiály používané ve zdravotnických zařízeních) nebo které přišly do kontaktu s nakaženými zvířaty.
- Používat roušku. Nošení roušky může ochránit před mnoha nemocemi, včetně opičích neštovic.
Když se však na stránku CDC podíváte nyní, zjistíte, že poslední bod, doporučující nošení ochrany dýchacích cest, v seznamu chybí. Zmizel bez jakéhokoli vysvětlení a v zápatí stránky se dočtete pouze to, že poslední revize proběhla v pondělí 6. června.
Proč není nutné nosit roušky?
Lze předpokládat, že k odstranění tohoto bodu vedla kritika z odborných kruhů. Dle dosavadních poznatků, které na webu prezentuje přímo Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí, se virus opičích neštovic může šířit, když se člověk dostane do kontaktu s virem od infikovaného zvířete, infikované osoby nebo z kontaminovaných materiálů. Virus může také přejít přes placentu z matky na její plod.
„Virus se může šířit také přímým kontaktem s tělesnými tekutinami nebo vředy z nakažené osoby nebo s materiály, které se dotkly tělesných tekutin nebo vředů, jako je oblečení nebo ložní prádlo.“ uvádí CDC. Infekce se také může šířit sekrety z dýchacích cest při delším kontaktu tváří v tvář, nicméně nejedná se o zásadní způsob přenosu. Ochrana dýchacích cest tak dává smysl například u ošetřujícího personálu či lidí sdílejících s nakaženým domácnost.
Opičí neštovice se také mohou šířit při intimním kontaktu mezi lidmi, včetně sexu, jakož i při činnostech, jako je líbání, mazlení nebo dotýkání se částí těla s vředy a strupy po opičích neštovicích. V současné době není známo, zda se mohou šířit také spermatem nebo vaginálními tekutinami.
