Neúspěšná sovětská stanice Veněra, jejímž původním úkolem bylo přistání na Venuši, dopadne po půlstoletí putování vesmírem na naši planetu. Astronom Pavel Šubin prozradil agentuře RIA Novosti podrobnosti, kdy by se tak mělo stát.
27. března 1972 vynesla raketa Sojuz do vesmíru plantární sondu Veněra 8. Pouhé čtyři dny poté se Sovětský svaz pokusil o vypuštění prakticky identického zařízení. V okamžiku, kdy měla být stanice urychlena na meziplanetární dráhu, však došlo k selhání a následnému vypnutí pohonné jednotky. Sonda tak spolu s částí nefunkčního motoru zůstala na podélné oběžné dráze, po která obíhala kolem Země. Další dva kusy pak dopadly do oblasti Nového Zélandu.
Aby do té doby úspěšný vesmírný program Veněra neutrpěl pomyslnou „kaňku na kráse“, byla sonda pojmenována jako Kosmos 482. Mezitím 22. června Veněra 8 úspěšně přistála na povrchu Venuše a jako historicky první přenášela vědecké informace o jejím povrchu. Jako Veněra 9 pak byla označena sonda, vypuštěná 8. června 1975, která taktéž úspěšně přistála na Venuši.
Příprava meziplanetární sondy Veněra 8
Autor knihy o sovětských misích na Venuši Pavel Šubin nyní tvrdí, že Kosmos 482 dopadne na naši planetu v následujících čtyřech až sedmi letech – tedy někdy mezi roky 2023 a 2025. Z původní dráhy, oscilující mezi 220 a 9800 kilometry, ztratila zhruba 7400 kilometrů, takže v současnosti je v nejvzdálenějším bodě jen 2400 kilometrů od naší planety.
Šubin v uplynulých letech analyzoval údaje o oběžné dráze kosmické lodi a zjistil, že v budoucnosti bude její pokles na oběžné dráze ještě rychlejší. „Při přiblížení k Zemi se zkracuje doba oběhu, stále častěji v perigeu (nejbližším bodě) vstupuje do atmosféry, což způsobuje rychlejší pokles apogea (nejvzdálenějšího bodu),“ řekl expert.
Celý objekt váží kolem 700 kilogramů, ke kterým je nutné připočíst ještě hmotnost zbytků posledního stupně rakety. Podle odhadů by na povrch mohlo dopadnout až půl tuny kovu. Svou roli hraje i vysoká odolnost stanice, která měla zvládnout náročné atmosférické podmínky Venuše, včetně atmosférického tlaku 100 atmosfér a maximálního přetížení až 300 g.
Stanice Veněra 8 na poštovní známce
„Když stanice vstoupí do atmosféry Země, budou zde mnohem mírnější podmínky. Výsledkem je, že zaručeně dosáhne zemského povrchu. Navíc, i když se utopí, bude schopna odolat tlaku vody v hloubce jednoho kilometru,“ vysvětlil Šubin.
Zatím sice není jasné, kde přesně dojde ke kontaktu se Zemí, ale bude se vyskytovat mezi 52. stupněm severní a 52. stupněm jižní šířky.