Solární erupce jsou jedněmi z nejvíce energetických explozí v Sluneční soustavě. Jde o pořádné „rány“, jejichž energie odpovídá stovkám miliard jaderným pum. Přesto vědci nejsou s to rozumně vysvětlit, jak jsou tyto exploze schopné urychlit částice na rychlosti blízké rychlosti světla.
Významný pokrok v tomto směru přináší výzkumný tým, který vedl Gregory Fleishman z amerického institutu New Jersey Institute of Technology (NJIT). S kolegy dokázali vystopovat oblast v solární erupci, v níž podle všeho dochází k urychlení elektricky nabitých částic na relativistické rychlosti.
K objevu došlo díky pozorování radioteleskopu Expanded Owens Valley Solar Array (EOVSA), který provozuje institut NJIT, v roce 2017, která se týkala masivní solární erupce třídy X. EOVSA pořizuje detailní snímky erupcí a změn v magnetickém poli Slunce, které erupci provázejí. Tyto snímku přitom zachycují situaci na stovkách frekvencí rádiových vln současně.
Efektivní urychlovač částic
Analýzy těchto pozorování odhalily velmi efektivní urychlovač částic v oblasti nejjasnějšího bodu pozorované solární erupce. Obvyklé sluneční plazma se tam během erupce přemění na vysokoenergetické elektrony.
Nejde přitom o žádný malý prostor. Ve skutečnosti má oblast „urychlovače“ při solární erupci velikost téměř jako dvě planety Země. Její objev je pro astronomy darem z nebe. Teď mohou během budoucích solárních erupcí studovat procesy přirozeného urychlování částic, které pozorujeme na řadě míst ve vesmíru.
Podle Fleishmana se ukázalo, že Slunce odpaluje své erupce v mnohem rozlehlejších oblastech, než se doposud myslelo. Je to poprvé, kdy astronomové identifikovali oblast klíčovou pro urychlování částic, její velikost, tvar, i pozici na Slunci.
Zároveň je jasné, že ještě není hotovo. Podstata mechanismu, který dramaticky urychluje elektricky nabité částice při solárních erupcích, nám stále ještě uniká. Zdá se také, že je nutné zásadně přepracovat modely, které používáme ke studiu solárních erupcí a jejich vlivu na Zemi.
