Japonští vědci z Tokijské vědecké univerzity v nejnovější studii představili nové efektivní řešení přenosu dat pomocí lidského těla, který může být velmi dobře použité u různého druhu elektroniky, kterou máme přímo na těle. Hlavní předností má být zvýšená bezpečnost.
Ať už jde o chytré náramky, chytré hodinky, různé snímače a další elektroniku, kterou už si dnes běžně dáváme přímo na tělo, budoucnost bude ještě šílenější a pokročilejší. V nejbližších letech lze totiž očekávat nástup brýlí pro rozšířenou realitu, které tak budou přímo na hlavě.
Je jasné, že v počátku nelze dát do brýlí vysoce výkonné čipy a tak bude nutné propojení s výkoným chytrým mobilní telefonem, případně novými chytrými hodinkami, které už dnes zvládnout pracovat samostatně s vlastní sim kartou a mobilním internetem. Jak ale tato zařízení propojit? Doposud se vždy jednalo o Bluetooth nebo Wi-Fi, které ale mají poměrně vysokou spotřebu a protože se jedná o bezdrátové spojení, jsou i potenciálně velmi nebezpečné. Může je někdo z určité vzdálenosti odposlouchávat a případně i rovnou hacknout.
Právě zvýšenou bezpečnost by měl řešit systém HBC - Human Body Communication.
Tělo jako síťová platforma
Posílání signálů skrze lidské tělo není pochopitelně žádnou novinkou. Hlavní přínos nové vědecké práce je ale posun této technologie k tomu, aby byla efektivní, přesná a bezpečná natolik, že bude lepší než zmíněné bezdrátové spojení.
Systém využívá signál s nízkou frekvencí a díky tomu, že se pro přenos používá pouze tělo, je i velmi stabilní. Oproti bezdrátovým technologiím se zde nepoužívají antény, ale elektrody, které vysílají a přijímají signál z pokožky.
V případě přenosu po lidském těle ale velmi záleží na tom, jak jsou od sebe jednotlivé elektrody vzdálené, protože to ovlivňuje odpor a tedy i výkon signálu. Výsledkem pak je kvalita a rychlost datového spojení.
Spojení s externími zařízení
Vědci počítají i s tím, že by se k přenosu dat používala i zařízení, která jsou mimo lidské tělo. Stačilo by se tak pouze dotknout a v tu chvíli by došlo k navázání spojení mezi nějakou elektronikou na vašem těle a zařízením - mohlo by jít například o mobilní telefon, které je standardně izolovaný v kapse ale třeba i klávesnici nebo myš na stole.
Testovací architektura pomocí které se zkoumalo, jak je možné zlepšit přenos dat pomocí lidského těla (Tokyo University of Science)
Touto formou by mohlo docházet k velmi bezpečnému propojení, které by bylo určené například pro rychlé ověření nebo k bezpečnému přenosu dat bez toho, aniž by bylo nutné využít jakoukoli bezdrátovou technologii jako Bluetooth nebo Wi-Fi.
Právě dotyk je jednou z hlavním interakcí, jak ovládáme zařízení, přičemž nejde jen o dotyk na displeji, ale dotyk na klávesnici, monitor, nějaký přepínač a podobně. Využití lidského těla k přenosu signálů je tak mnohem bezpečnější. Podobně jako u kabelového spojení.
S nárůstem nositelnosti je HBC možná oblast, která se ještě více rozvine a stane se standardem v dnešním zarušeném světě plného signálů z Wi-Fi sítí, mobilních datových sítí a dalších typů bezdrátových technologií.
