zaplni sa to mexicanmi a zas bude rovnaky problem ako doteraz
velmi dobrý nápad soustředit sluníčkáře do jednoho prostoru a z obou stran je izolovat pouští, jejich následná eliminace bude snadnější a méně na očích
Síly temnoty jsou svolné ke každému zločinu.
zničit ničitele civilizace je dobrý čin
Nemyslím si, že by nemohl fungovat hyperloop, nebo solární panely a další technologie. Z technického hlediska by to mohla být zajímavá výzva. Z ekologického by to mohla být naprostá katastrofa. Jen okrajově mě napadají migrující druhy, ekosystém pouště, dopady na klima. On takový zničeho nic zelený pás v poušti sem tam i něco ovlivní.Druhý důvod je podle mě vážnější. Nevěřím utopistickým konceptům, sociálnímu inženýrství a naivním představám. Maximálně by vznikl pás prosperujících osad podél hypertrubky, ale po okrajích by byl lemován slumy s vysokou kriminalitou. Z jedné strany Mexičani, kde budou řádit drogové gangy, z druhé strany severoamerické americké menšiny. Ale asi je to o něco lepší než Trumpova velká mexická zeď.
Dobře, tak já uložil tvůj názor (jako svůj, abych byl spravedlivý) a pokud zde bude prostor a dá Bůh, tak se zde můžeme opakovaně k tématu HL vracet, resp. v jaké fázi je. Já takovým optimistou jako ty nejsem. Myslet či nemyslet zda bude fungovat HL není relevantní, já bych se tě zeptal co si o tom myslíš nebo jakou máš představu z technického hlediska, máš-li odpovídající vzdělání?
Také bych ten matroš chtěl vyzkoušet. > "Návrh počítá také s množstvím (90 000 kilometrů čtverečních!) solárních panelů." pochopitelně, solární panely jsou ekologické - rostou na stromech a půda vlastně potřeba není (v síti si rovněž vystačí bez zálohovacích zdrojů), když tam zrovna nic nepěstuji mohu ji zaneřádit panely, živočichové k životu nic nepotřebují a je super, když mám půdu, kam roky slunce nepadne.> Další legrace hned vedle "součástí Otra Nation by měl být i hyperloop", nevím o jediném funkčním kilometru, neviděl jsem žádné rozumné technické řešení (nechci patenty chráněné detaily), jak chtějí v tak tenkém tubusu držet poměrně vysoké vakuum. Jediné co jsem slyšel je, "my technologii máme", prosím tak ji ukažte, možná mají, ale zlatý voči.
Ty jsi klasický negativista, otravuješ tím lidi - šíříš blbou náladu.1. Solár bude v poušti - písek se nerovná půda. Prosím napiš, z čeho chceš do budoucna vyrábět elektřinu(uran jednou dojde, vodík je hoodně nejistý). Netvrdím, že solár je 100% ekologický, ale v porovnání s jinými zdroji je jedním z nejekologičtějších.2. Nechápu, proč předpokládáš, že hyperloop nebude. Technologie pro Hyperloop "jednou" určitě bude. Jde o to, že chtějí vytvořit MODERNÍ hraniční pásmo - tzn. moderní hyperloop. Jestli nebude hypeloop, bude něco jiného vysokorychlostního, to je přece jedno. Celkově jde(kromě peněz) hlavně o koncept jak píší - "kulturně i sociálně spojit" - Nechápu tvůj negativní postoj.
Ano, všichni budeme pozitivní a před negativy budeme zavírat oči a kritiky budeme zavírat, aby nekazili tu pozitivní náladu. Co je sakra špatného na tom být negativní ??? Vidět vše sluníčkově je cesta do pekel a ty sluníčka VŽDY tvrdě spadnou na držku. Ten, kdo na věci pohlíží kriticky, tak může být překvapen maximálně pozitivně. Solární panely OK, ale na takové ploše je to utopie a o ekologii bych v tomto případě také moc nemluvila.
Negativní ať si je kdo chce - ALE - co je špatného být negativní jak Dolph?1. Třeba lhaní - že solární panely nejsou ekologické(co je ekologičtější kromě vody). 2. Hyperloop je technologie budoucnosti, nikdo tady nepíše, že už funguje. Ale proč si ji v předběžných plánech nemohou do svého plánu navrhnout, co je na tom špatně?Myslíte, že Skupina MADE Collective neví, že ta technologie ještě není hotová. Nechápu, proč ji musí dolph rozporovat, PROČ? Prostě ta technologie ještě NENÍ.
Když on ten uran se v podstatě v současných reaktorech nespotřebovává. Pokud se vloží do současných reaktorů pár desítek tun obohaceného jaderného paliva, tak při výměně zase vytáhnou stejné množství vyhořelého paliva. Přitom je jeho opotřebení jen asi 5%, kdy se malá část původního uranu změnila na jiné radioaktivní prvky. A to by prý mělo jít recyklovat zpět na původní uran v rychlých množivých reaktorech FBR, který by měl být opět použitelný v klasických reaktorech. Takže je docela možné, že narozdíl od jiných fosilních zdrojů energie uran jen tak nedojde? 😉
Jenže ani ta poušť není neživá. Jak Dolfa nesnáším, tak v té první části má naprostou pravdu. Zaneřádit jakoukoli plochu kromě už zastavěné solárními panely je zvěrstvo.Naopak jadernou energetiku by to chtělo podporovat, protože to je nejvýhodnější, nejbezpečnější a hlavně nejekologičtější zdroj energie. Jeden jediný důl, mnohem menší než co bývalo v severních Čechách (a logicky i s menší ekologickou zátěží) dokáže zásobovat surovinami všechny světové jaderné elektrárny (kvůli rozložení rizik je vhodné využívat tak tři, čtyři takové doly, přesto je to o několik řádů menší riziko než pitomé uhelné doly). Samotné elektrárny jsou pak malé, oproti solárním panelům to je zase o tři až čtyři řády menší zabraná plocha (přičemž samotná stavba zabírá sotva čtvrtinu prostoru celého areálu JE).U paliva je naprosto zbytečná obava, že by došlo. Uranu je pořád ještě na mnoho desítek let i při nerecyklování paliva (přičemž jak už zde psali jiní, využívá se v současnosti jen jednotky procent z paliva). Vedle toho ale začínají jaderné reaktory na thorium, kterého je mnohonásobně více než uranu. Jen v současných dostupných ložiscích je thoria na deset tisíc let při stávající energetické náročnosti naší civilizace. DESET TISÍC LET! Kdyby se začalo těžit i thorium v mořské vodě, tak nejsme tuto surovinu ani schopni spotřebovat. Lze navíc předpokládat, že za těch pár tisíc let se opravdu povede rozjet fúzi - reakce samotná je zvládnutá, za tu dobu by se tedy mohlo posunout i materiálové inženýrství. A tam je energie skutečně nevyčerpatelná. Doslova.Ohledně toho sociálního konceptu se nechci moc vyjadřovat. Podobné sociálně-inženýrské projekty nikdy dlouhodobě nefungovaly a není reálné, aby kdy fungovat mohly. Lidi se bohužel chovají vždy jinak, než si plánovači podobných vizí usmyslí. Věřit, že to teda jako tentokrát fakt bude jiný, je větší naivita než když malá holka věří, že pro ni přijede princ na jednorožci. Sorryjako.
Jaderná elektřina má dva zásadní problémy: je drahá a je extrémně riziková. Ta cena souvisí právě s tou rizikovostí - nikdo nechce další Černobyl nebo Fukušimu. Bezpečnostní opatření potom vyjdou tak draho, že např. ČEZ není ochoten stavět další jaderné bloky bez státní dotace. Jádro je tedy zjevně slepá ulička.Ještě si dovolím drobnou úvahu k té rizikovosti: dokud je po světě jen "pár" jaderných elektráren, je jejich provoz relativně bezpečný. Pokud chcete mít jádro jako hlavní zdroj energie pro lidstvo, tak by těch elektráren muselo být řádově víc (záleží na tom, co všechno chcete pokrýt - lze uvažovat např. i o nahrazení benzínu, tzn. velké rozšíření elektromobilů). Jenže i přes všechna bezpečnostní opatření pravděpodobnost nehody nebude nikdy nulová. Vezměte velký počet elektráren krát malá pravděpodobnost nehody a vyjde vám, že není otázka zda dojde k další nehodě, ale kdy a kde. Připočtěte, že čím více máte jaderných elektráren, tím větší nouze bude o kvalifikovanou obsluhu => tím větší je riziko nehody. A zrovna u jádra platí, že pravděpodobnost nehody je sice minimální, ale důsledky jsou naprosto fatální => přesto, že šance na nehodu je velmi malá, jde o velmi závažné riziko.Teď si to srovnejte s cenou a riziky solárů, větrníků atd. a vyjde vám, že jádro v míře větší než nezbytně nutné je zbytečný a velmi drahý hazard.
To by tedy asi bylo lepší postavit v té pouštní zóně místo zdi nebo teritoria Otra Nation samé jaderné elektrárny. Ta jejich úžasná riziková nebezpečnost by mohla působit jako daleko lepší ochrana proti uprchlíkům z Mexika než pouhá zeď či velká plocha solárních panelů i s hyperloopem? 😉
To měl být vtip? V tom případě dost nepovedený... Nevím jestli má vůbec cenu na tohle odpovídat, ale holt mi asi nezbyde než svůj předchozí příspěvek rozvést tak, aby ho dokázal pochopit úplně každý...Problém jádra je, že když už k nehodě dojde, je okolí desítek kilometrů zamořené (neobyvatelné) minimálně na desítky let, spíš na pár staletí. To pochopitelně vadí lidem, kteří v dané lokalitě žijí (a tedy investují do svých nemovitostí), a pochopitelně to ani za mák nebude vadit turistům, kteří tudy jen krátkodobě procházejí (včetně těch Mexičanů).
Ta nebezpečnost ovšem poněkud souvisí s typem reaktoru. Třeba HTGR jsou prý z principu mnohonásobně bezpečnější než současné PWR. U HTGR prý nehrozí zamoření okolí ani v případě rozpadu aktivní zóny a přímém kontaktu s použitými kulovými články?
HTGR je teprve ve vývoji, takže to dnes není reálná alternativa...
Už před zhruba 10 lety na http://rejpalek.blog.cz/0712/htgr... bylo publikováno:"V šedesátých letech pak již byly postaveny a komerčně provozovány elektrárny s HTGR Peach Bottom a Vrain ". Technologie reaktorů HTGR je tedy stále ve vývoji už nějakých 50 let od jejich 1. komerčního použití pro výrobu elektřiny ... 😉
Do okolí Fukušimy se obyvatelé vrací. Netušil jsem, že už uběhlo několik staletí. Ale Japonci jsou rychlí, možná už mají stroj času.http://www.osel.cz/9212-fukusima-i-na-pocatk... ...
Máte hned několik chyb v úvaze. Černobyl - jednalo se o polovojenské zařízení, navíc s vedením dosazeným politicky, nikoli odborně. Obsluha neměla všechny informace. Reaktor byl varného typu, kde voda současně zpomalovala reakci, tedy v případě problémů to mělo pozitivní zpětnou reakci, tedy jakmile se reaktor dostal do nestabilního stavu, už de facto nebyla možnost to zvrátit.Celkově škody sice velké, ale na základě toho se zásadně změnil pohled na bezpečnost a zejména předpisy v JE. Havárie tohoto typu se už nikdy neopakovala a je mizivá pravděpodobnost, že ještě nastane (v provozu je už jen několik reaktorů tohoto typu, nové se nestaví).Fukušima - tady se naopak jedná o ukázku velmi dobře zvládnuté nehody. Samotná nehoda nesouvisela s provozem JE, ale s přírodní kalamitou. Zde tsunami, která byla větší než se v době stavby předpokládalo (lze to vůbec označit za chybu konstrukce?). Samotnou tsunami však JE přestála, systémy fungovaly, reaktor se zastavil, spustilo se záložní chlazení. Co byl opravdu zásadní průšvih a obrovská konstrukční chyba, to bylo umístění záložních zdrojů elektřiny tak, že byly zaplaveny vodou. Tím se vypnula cirkulace v chladicím okruhu a nepodařilo se dodávku elektřiny včas obnovit. Reaktor se přehřál, teplota byla natolik vysoká, že voda se rozkládala na vodík a kyslík, vodík unikal z tlakové nádoby, hromadil se v budově a následně došlo k explozi, která vedla mimo jiné k porušení těsnosti celé budovy (ne však reaktoru!). Teplota v reaktoru dále rostla, došlo k roztavení paliva a protavení do spodní části kontejmentu. Při následném havarijním chlazení pak došlo k úniku části štěpných produktů s párou a zamoření okolí. Evakuace však proběhla včas a dlouhodobé sledování obyvatel nevykazuje nijak zásadně zvýšenou míru zdravotních problémů (nádorová onemocnění, onemocnění štítné žlázy) apod. Zdravotní problémy jsou spojeny spíše se stresem a dlouhou ztrátou domova, nikoli s radioaktivitou. Problém do jisté míry je až přehnaná japonská pečlivost, kdy je radioaktivita okolí snižována hluboko pod úroveň běžného přirozeného pozadí v jiných zemích (např. u nás máme přirozené pozadí pětinásobné oproti tomu, jak čistí okolí Fukušimy).Dala by se zmínit ještě nehoda Three Miles Island, ale tím ten výčet končí. Jaderná energetika má tedy tři velké nehody za celou historii a pokud se zohlední politicky motivovaný šlendrián kolem řešení následků černobylské havárie (neinformovanost obyvatelstva, liknavost s evakuací, likvidace následků pracovníky bez ochranných pomůcek), tak je celá JE bezpečnější než sezení na gauči a pojídání banánu (ze kterého člověk dostane větší dávku záření než z okolí jakékoli JE).Každopádně každá tato nehoda zásadně změnila normy a předpisy a ovlivňuje i konstrukci nových reaktorů. U některých reaktorů thoriového typu se pak počítá s naprosto bezobslužným provozem - prostě bude 30 let zakopán v zemi a produkovat teplo pro provoz elektrárny. Současné reaktory jsou navrhovány tak, aby se v případě nehody samy zastavily, počítá se s možným roztavením aktivní zóny a únikem taveniny do záchytné nádoby atd.Vysoká cena JE je dána v první řadě tím, že to je jediný zdroj, který má od začátku započítán do nákladů i následnou likvidaci stavby (u nás musí JE povinně ukládat část zisku do speciálního fondu). Likvidace následků těžby uhlí je placena z veřejného rozpočtu a to nejen různé rekultivace, ale hlavně zdravotní následky (doporučuji statistiky nemocnosti dětí v Severních Čechách). Ani vodní energetika na tom z tohoto pohledu není o moc lépe. Pro zajímavost doporučuju historii přehrady Vajont. Dva tisíce obětí není zrovna málo a následky se řešily mnoho let - v roce 1963 se hráz protrhla, odškodnění přišlo v roce 1997. U solárů je zásadní problém ekologická zátěž (proti JE mizivá energetická účinnost, násobně větší zabraná plocha, ergo i potřebného materiálu je potřeba více, těžba a zpracování materiálu zatíží životní prostředí více než provoz JE včetně těžby a úpravy paliva, životnost omezená). Větrníky jsou taky silně problematické, ovlivňují ekosystém (ptáci i zvěř se stěhují pryč, ptáci jsou navíc často obětí provozu VE), opět mizivá energetická bilance oproti JE, násobně více surovin na stavbu, opět krátká životnost v porovnání s JE atd. Celkově je pak obojí problém kvůli nestabilitě zdroje, nutnosti tahat tisíce kilometrů silových vedení od místa produkce do místa spotřeby (a je fascinující, že zeleným se stavba vedení vůbec nelíbí). Elektřinu pak zatím není možné efektivně skladovat, celou rozvodnou síť je potřeba stavět mnohem robustnější, aby ustála obrovské výkyvy v dodávce, tzv. zelená energie pak potřebuje porovozovat "horké" zálohy v podobě uhelných nebo plynových elektráren. To je ekologie jak prase, fakt že jo.Nehoruju pro to, aby JE byly jediným zdrojem elektřiny. To není vhodné. Měly by ale tvořit hlavní energetické zdroje, které by byly doplněny vodními a plynovými elektrárnami a v malé míře tam, kde to má smysl, i soláry a větrníky (soláry typicky na budovách, kde by vypomáhaly s lokální spotřebou třeba klimatizací). ČR je v tomto ohledu ještě celkem rozumná. Dostavba JETE se sice zadrhla, ale není úplně nereálná, jde spíše o politické tahanice, kdo si víc lízne (což mne sice neskonale štve, ale jakmile je někde velký balík peněz, je tam i korupce - každopádně za nesmyslnou podporu "zelené" elektřiny jsme mohli mít dostavěno, ergo peněz na to máme, jak je vidět, dost). Bylo by hlavně potřeba dostavět Temelín, aby bylo možné ukončit provoz nejhorších uhelných elektráren a zbytek nechat dosloužit. Dále pak se zaměřit na provoz menších JE nejnovější generace, které by mohly být blíž místům spotřeby, aby se ulevilo přenosové síti.
Celkově bych řekl, že jaderné havárie bagatelizujete a naopak nadsazujete problémy zelené energie. Ano, jádro je lepší - ale jenom POKUD nedojde k průšvihu. Započtěte do bilance to, že k nějakému průšvihu dojde - a najednou to vychází obráceně.>> Fukušima - tady se naopak jedná o ukázku velmi dobře zvládnuté nehody.Výborně. Takže se mě snažíte přesvědčit, že jaderné rektory jsou OK, tvrzením, že to mohlo být mnohem horší? :)>> Samotná nehoda nesouvisela s provozem JE, ale s přírodní kalamitou. Zde tsunami, která byla větší než se v době stavby předpokládalo (lze to vůbec označit za chybu konstrukce?).Ale to je přesně to, o čem jsem psal: pravděpodobnost nehody nikdy nebude nulová => není možné podobným nehodám zabránit. TO je to zásadní riziko jaderných zdrojů: čím víc jich máte, tím větší je pravděpodobnost, že se někde něco stane. Je to jako s házením kostkou: hodím jednou a šance, že trefím šestku, je relativně malá. Hodím stokrát a šance, že ani jednou tu šestku nedám, je minimální.>> Problém do jisté míry je až přehnaná japonská pečlivost, kdy je radioaktivita okolí snižována hluboko pod úroveň běžného přirozeného pozadí v jiných zemích (např. u nás máme přirozené pozadí pětinásobné oproti tomu, jak čistí okolí Fukušimy).Jinými slovy nepovažujete za problém, když se úroveň radiace zvýší na pětinásobek normálu? Jak víte, že na Japonce bude mít ten pětinásobek stejný účinek jako na nás, kteří v těchto podmínkách již 15 století žijeme? Přiznám se, že účinkům radiace nerozumím - ale taky nepovažuju Japonce za idioty: nedělali by to, kdyby jejich nejlepší mozky říkaly totéž co Vy (že je to jasně zbytečné).>> Vysoká cena JE je dána v první řadě tím, že to je jediný zdroj, který má od začátku započítán do nákladů i následnou likvidaci stavby (u nás musí JE povinně ukládat část zisku do speciálního fondu).Což je logicky dané tím, že sama ta stavba se (narozdíl od opuštěného dolu) stává nebezpečným odpadem, který je nutno dobře zajistit.>> U solárů je zásadní problém ekologická zátěž (proti JE mizivá energetická účinnost, násobně větší zabraná plocha, ergo i potřebného materiálu je potřeba více, těžba a zpracování materiálu zatíží životní prostředí více než provoz JE včetně těžby a úpravy paliva, životnost omezená).* Mizivá energetická účinnost - Co je to za argument? Sluneční svit nás nic nestojí, účinnost jeho zpracování je tedy naprosto irelevantní. Relevantní je pouze to, kolik energie dokážeme získat v absolutních hodnotách (MWh).* Násobně větší zabraná plocha - ano, soláry patří na střechy a plocha střech v ČR je násobně větší než Temelín. Jenom nechápu, kde v tom vidíte problém.* Těžba a zpracování materiálu zatíží životní prostředí více než provoz JE včetně těžby a úpravy paliva - ano, naprosto souhlasím, že jaderná elektrárna je výhodnější za předpokladu, že NEDOJDE k havárii. Za předpokladu, že k havárii dojde, je bilance právě opačná. Vaše tvrzení je založené na předpokladu, že k havárii dojít nemůže - což ale není pravda, viz výše.* Životnost omezená - plánovaná životnost Temelínu je 30 let. Životnost solárních panelů je 30-40 let. Temelín bude patrně možné provozovat i po těch 30 letech, ale to ty soláry taky: koncem životnosti se u nich myslí pokles výkonu o 20% (takže ještě stále mají 80% původního výkonu).Jediný skutečný problém zelené energie je nestabilita a tedy nutnost zálohování. Existuje dost nápadů jak to řešit, experimentuje se s tím, uvidíme co se uchytí.>> Dostavba JETE se sice zadrhla, ale není úplně nereálná, jde spíše o politické tahanice, kdo si víc lízne.Jak už jsem psal, zadrhlo se to na tom, že ČEZu se to nevyplatí - ne bez státní dotace. Můj názor je, že jestli nějakou energii dotovat, tak rozhodně ne jádro.>> Bylo by hlavně potřeba dostavět Temelín, aby bylo možné ukončit provoz nejhorších uhelných elektráren a zbytek nechat dosloužit. Tuhle pohádku jsme slyšeli už v době, kdy se Temelín stavěl. Ve skutečnosti se zavřely pouze elektrárny, které už byly na konci životnosti a proto se je nevyplatilo odsířit - takže tyto elektrárny by se zavřely tak jako tak.A je to naprosto logické: ČEZ je normální ekonomický subjekt, jehož cílem je maximalizovat zisk. NEBUDE zavírat funkční elektrárny jen proto, že postavil jiné.A ta hlavní věc: Od spuštění Temelína prakticky celou jeho produkci vyvážíme - proč bychom proboha měli ČEZu dotovat stavbu dalších bloků? Aby mohl vyvážet ještě víc?
Ano, nerozumíte tomu. Přesně, jak jste zmínil.Proč stále odkazujete na možné problémy, které se reálně nedějí? Přečtěte si třeba http://nejedly.blog.idnes.cz/blog.aspx... Jaderná energetika REÁLNĚ má menší následky a menší počet obětí než jakýkoli jiný zdroj elektřiny. U výše odkazované statistiky navíc nebyl plně zohledněn dlouhodobý dopad na zdraví u ostatních energetických zdrojů, zatímco u Černobylu ano. Já jsem vyrůstal blízko severočeských uhelných dolů, v prostředí trvalého smogu, vím moc dobře, jaký to je sajrajt - jak moc to tam poškodilo přírodu, zdraví dětí, naprosto to změnilo krajinu. A těžce mne štve, když se mluví o tom, jak třeba soláry jsou úžasně ekologické - byl jste se někdy podívat na těžbu a úpravu surovin? Jo, jasně, je to v Číně, tak nás to nemusí zajímat, to odskáčou malí číňani, my jsme v pohodě. Tohle je u jaderné energetiky mnohonásobně menší - malé elektrárny, malá zabraná plocha na těžbu, malé množství upravovaných surovin. JE nejsou rozkvetlý záhonek sedmikrásek, ale v porovnání s ostatním je to to nejlepší, co máme.Přestaňte blábolit o tom, že POKUD se stane problém, bude JE průser. Porovnejte si realitu - za celou historii jaderné energetiky máte tři nehody, kde pouze jediná měla velké následky. Tohle je realita. Na žádné POKUD se nehraje. Uhlí, voda, ropa, plyn, to všechno má reálné následky. Žádné pokud, prostě tam lidi umírají, mají zdravotní následky. Umírají při těžbě, při výrobě, při stavbách, při nehodách. Jenže to jsou jednotlivci na mnoha místech, nikdo je nevidí, nikdo nevidí, že těch jednotlivců je ve skutečnosti mnohem víc než v Černobylu, i když se vezmou ty nejčernější prognózy o následcích po 30 letech.Proč melete o tom, že se vyváží elektřina JETE. Co to je zase za blábol? Vyváží se přebytek elektřiny. Jenže podívejte se na grafy výroby v čase - jsou hodiny, kdy tam ten přebytek 2 GW, které Temelín vyrábí, není. My tu elektřinu potřebujeme na pokrytí špiček. Že v celkovém součtu se vyveze cca 15 TWh elektřiny není podstatné, buďme rádi, že ten přebytek máme, že tu energii nemusíme naopak nakupovat. Navíc se to dá brát spíše tak, že vyvážíme elektřinu z uhlí, jděte do háje s demagogií. A protože je ČEZ státní firma, která odvádí z rozhodnutí vlády nemalý zisk do rozpočtu (místo toho, aby si ponechala právě na velké investice), pak ano, část peněz na stavbu půjde z rozpočtu - to jsou peníze, které rozpočet vysál v minulosti. Kdyby se jednalo o čistě soukromou firmu, stavěla by za vlastní (ale také by si zisk mohla ponechat, ne jako tomu je u ČEZu).A plánovaná životnost je u JE něco jiného než reálná životnost elektrárny - je to minimální (sic!) plánovaná doba provozu, doba, do které je nutné zakalkulovat náklady na stavbu i likvidaci, dobu, po které je kvůli bezpečnosti nutné dělat kompletní revize. Reálnou životnost JE můžete vidět po celém světě - třeba Fukušima jela 40 let, Dukovany jedou 40 let a plánuje se prodloužení životnosti na 50-60 let. Navíc to není tak, že skončí životnost a JE se celá zbourá. Ne, jen se přestaví vybavení, vymění se reaktor a může se pokračovat. Veškerá infrastruktura zůstává, měnila by se jen menší část celé stavby. U solárů se ale ukazuje, že ten pokles výkonu je rychlejší. Je nutné je čistit od prachu, ve městech je navíc smog agresivnější a více narušuje povrch (což je zásadní nevýhoda při umístění na střechách). A je to pak nádhera likvidovat ty kilometry čtvereční panelů. Vám ale bohužel nedochází ten strašný nepoměr v obejmu použitého materiálu na stavbu JE a na stavbu FVE, která by vyrobila stejný objem energie - jen pro srovnání FVE Vepřek vyrobí ročně 40 GWh, zabere 80 ha, JETE vyrobí 14 TWh, zabírá 120 ha (samotná stavba je menší, do těch 120 ha by se vešly i další bloky a tedy bez změny rozlohy by se produkce mohla minimálně zdojnásobit); na to, aby FVE mohla dodat stejné množství energie, by musela být rozloha 28 000 ha, tedy 233× více než současný Temelín, který ale může zvýšit produkci i bez další zabrané plochy. Takže půlku Prahy (včetně všech parků a vodních ploch) zakryjeme soláry, abychom vyrobili to, co Temelín. A to zcela pomíjím fakt, že FVE nevyrábí tehdy, kdy je potřeba.A mimochodem - to, že se momentálně moc nevyplatí stavět JE, je právě kvůli zásahům vlád, které zničily trh nesmyslným dotováním neproduktivní zelené energie a zejména povinným a přednostním výkupem zelené elektřiny. Ceny energií vůbec neodpovídají reálným nákladům, celá přenosová síť musí řešit obrovské výkyvy, když někde přejde mrak přes solár, musí se stavět násobně dražší přechodové prvky. Tohle stojí celou společnost víc, než stavby mnoha JE. To vám ale nevadí, co? Tohle je v pořádku dotovat z kapes všech.
>> Proč stále odkazujete na možné problémy, které se reálně nedějí? 300 tisíc obyvatel z okolí Fukušimy, kteří jsou už šest let nuceni žít mimo svůj domov, není reálný problém? Sorry, ale já bych sakra za problém považoval, kdybych ze dne na den přišel o domov...>> Já jsem vyrůstal blízko severočeských uhelných dolů, v prostředí trvalého smogu, vím moc dobře, jaký to je sajrajt - jak moc to tam poškodilo přírodu, zdraví dětí, naprosto to změnilo krajinu.Copak jsem někde psal, že místo jádra má být uhlí? Jste poněkud mimo kontext :(>> Jaderná energetika REÁLNĚ má menší následky a menší počet obětí než jakýkoli jiný zdroj elektřiny. Máte tu statistiku zastaralou - zrovna soláry a větrníky tam nějak chybí...>> Přestaňte blábolit o tom, že POKUD se stane problém, bude JE průser. Porovnejte si realitu - za celou historii jaderné energetiky máte tři nehody, kde pouze jediná měla velké následky.Dvě měly velké následky - Fukušima znamená 300 tisíc lidí bez domova a stovky miliard dolarů nákladů. Za ty stovky miliard dolarů by se postavilo solárů a větrníků a přílivových elektráren - kam se výkon Fukušimy hrabe. To je přece taky významný následek, ne?A když už jste u toho počítání mrtvol, tak jaderných elektráren je v celém světě cca 450. Údaj o celosvětovém počtu uhelných/plynových elektráren se mi nepovedlo dohledat, ale např. v USA je to přes 3 tisíce (proti 60 jaderným). Je logické, že na více místech bude více nehod - kdybyste uhelné/plynové elektrárny koncentroval do několika málo gigantických bloků stejně jako jaderné, budete mít velmi pravděpodobně srovnatelný počet nehod jako u jádra - jenže to nikdo dělat nebude, protože je výhodnější vyrábět elektřinu tam, kde se spotřebovává. Takže za ty Vaše mrtvé může ekonomika, ne uhlí.>> Na to, aby FVE mohla dodat stejné množství energie, by musela být rozloha 28 000 ha, tedy 233× více než současný Temelín ... takže půlku Prahy (včetně všech parků a vodních ploch) zakryjeme soláry, abychom vyrobili to, co Temelín.Pěkná demagogie. Zastavěná plocha v ČR je přes 130 tisíc ha - pokryjme třetinu střech soláry a máme výkon Temelínu. Netřeba zabrat ani jedno pole, ani jeden park :)
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.