Evropská kosmická agentura (ESA) a Japonská kosmická agentura (JAXA) vypustily 20. října dvě sondy pro průzkum Merkuru pod souhrnným názvem BepiColombo. Na oběžné dráze Merkuru zakotví v roce 2025.
Dvě v jednom
BepiColombo se skládá ze tří částí. Mercury Transfer Module (MTM) slouží jako platforma pro přeletovou fázi. Obří solární panely poskytují až 14 kW elektrické energie pro hibernované sondy, ale vyrábí také energii pro čtyři iontové motory QinetiQ T6.
Na palubě má MTM také kamery, které jsou umístěny tak, že se můžeme těšit na pěkná „selfie“ sondy s Venuší i Merkurem.
Po příletu k Merkuru dojde k oddělení obou sond. Mercury Planetary Orbiter (MPO) postavila Evropská kosmická agentura. Na palubě má 11 vědeckých přístrojů a zaměří se na celkový průzkum planety z nízké oběžné dráhy. MPO provede detailní zmapování povrchu, prozkoumá jádro planety nebo složení jeho kůry.
Merkur stále ukrývá spoustu tajemství. Mezi ně patří přítomnost vodního ledu na dně některých kráterů v oblasti pólů nebo jeho jádro a magnetické pole.
Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO) alias Mio postavila Japonská kosmická agentura. Mio se zaměří na průzkum magnetického pole Merkuru a bude okolo něj obíhat pro protáhlé a vyšší oběžné dráze.
Společný název mise vzdává hold italskému vědci Giuseppemu „Bepi“ Colombovi (1920–1984), jehož trajektorie využila v polovině 70. let sonda Mariner 10 pro let k Merkuru.
S náklady ve výši 1,6 miliard euro je BepiColombo jednou z nejdražších misí pro obě vesmírné agentury.
Opomíjená planeta
Merkur patřil dlouhá léta mezi nejméně prozkoumané planety. V polovině 70. let okolo něj prolétla americká sonda Mariner 10. Další návštěvou byl až před deseti lety Messenger, který byl po několika průletech v roce 2011 naveden na oběžnou dráhu planety.
Je až neuvěřitelné, jak zásadní průlom zejména v podrobném zmapování povrchu Messenger udělal. V roce 2015 jeho mise skončila. MPO by mohla pořídit snímky asi 16 m velkého kráteru, který vyhloubil Messenger při svém dopadu na povrch planety.
Dlouhá cesta
Zemi a Merkur dělí v ideálním případě vzdálenost asi 92 milionů kilometrů. Cestování Sluneční soustavou je ovšem velmi složité a pro cesty do vzdálených končin nebo naopak blízko ke Slunci je potřeba využít gravitace dalších planet. BepiColombo čeká několik průletů okolo Země, Venuše i samotného Merkuru.
Plánované průlety
| Objekt |
Datum |
Vzdálenost (km) |
| Země |
13. dubna 2020 |
11 200 |
| Venuše (1) |
16. října 2020 |
10 900 |
| Venuše (2) |
11. srpna 2021 |
1000 |
| Merkur (1) |
2. října 2021 |
200 |
| Merkur (2) |
23. června 2022 |
200 |
| Merkur (3) |
20. června 2023 |
200 |
| Merkur (4) |
5. září 2024 |
200 |
| Merkur (5) |
2. prosince 2024 |
40 000 |
| Merkur (6) |
9. ledna 2025 |
345 |
| Přílet k Merkuru |
5. prosince 2025 |
oběžná dráha |
Během svého letu k Merkuru oběhne sonda 18krát Slunce a uletí celkem 9 miliard kilometrů.
První vědecká data dorazí na Zemi už relativně brzy. Průlet okolo Venuše bude využit nejen pro gravitační účely, ale pracovat bude také většina vědeckých přístrojů.
