Kdy na Mars vyrazí raketa s lidskou posádkou? Odpověď na tuto otázku zajímá celou řadu lidí. Těžko ale říct, jak brzy se jí dočkáme.
Jedním z největších problémů je kosmické záření. Zatímco atmosféra naší planety funguje coby účinný štít, astronauti jsou vystavováni větším dávkám. Ovšem třeba na takové Mezinárodní vesmírné stanici to ještě není tak hrozné – obíhá totiž jen 402 kilometrů nad Zemí, takže magnetické pole do určité míry chrání i ji.
Jenže cesta na Mars… to je úplně jiný šálek kávy. Odborníci Frank Cucinotta a Eliedonna Cacao z University of Nevada Las Vegas, kteří se zabývají studiem účinků kosmického záření na buňky, dospěli k závěru, že riziko vzniku rakoviny by bylo zhruba dvakrát vyšší než plyne z předchozích odhadů. Tedy alespoň u myší.
Příčina podle nich tkví v tom, jak se poškozená DNA šíří po celém těle. Když je totiž nějaká buňka zasažená kosmickým zářením, může blízkým okolním buňkám vyslat takové chemické signály, které způsobí, že i ony se změní na nádorové. A právě tento domino efekt dřívější výzkumy nezaznamenaly.
Ještě více znepokojující je, že podle Cucinotta a Cacao výše popsaný jev způsobuje takový typ záření, který „stínění radiace snižuje jen mírně“.
Samozřejmě, mezi lidmi a myškami jsou nezanedbatelné rozdíly – a ty mohou použitelnost předpovědí uvedených v této práci značně limitovat. Na druhé straně, tato mezera v našich znalostech představuje pádný důvod k opatrnosti.
Zdroj: Business Insider, Foto: NASA
Podívejte se na koncept světelného štítu, který by astronauty mohl chránit před kosmickým zářením: