Jako mechanismus z Antikythéry se označuje starověký řecký mechanický počítač. Dokázal předpovídat pozice Slunce a Měsíce a jejich zatmění, počítal i s přestupnými roky. Patrně byl schopný ukazovat pozici i ostatních planet.
Je velkou záhadou, jak dávné civilizace získaly znalosti potřebné ke konstrukci takového mechanismu. Lidstvo na ně totiž pro více než dalších tisíc let zapomnělo, objevily se znovu až ve 14. století při vývoji astronomických hodin. Tzv. diferenciální převody „objevila“ Evropa dokonce až v 16. století. Ostatně ani samotná ozubená kolečka ještě Řekové neměli vůbec znát.
Přesnější než Koperník
Artefakt našel potápěč na jaře roku 1900 ve vraku římské lodi u řeckého ostrova Antikythera. Jeho stáří není jednoznačně určeno, datuje se do let 205 až 60 před naším letopočtem.
Napřed se zdálo, že jde jen o zkorodovaný kus bronzu (95 % mědi, 5 % cínu) a dřeva. Až si v roce 1902 archeolog Valerios Stais všiml, že část jednoho z fragmentů jasně připomíná ozubené kolo. Výzkumy ale na dlouhou dobu ustaly. Vrátil se k nim v roce 1951 britský historik Derek J. de Solla Price a důležité informace vyšly na svět až v roce 1974. Vědci tehdy mechanismus podrobili zkoumání rentgenovými a gama paprsky, které odhalily jeho vnitřní konstrukci. A až v aktuálním tisíciletí, po průzkumu zahájeném v roce 2005, vědci zjistili víc.
Mechanismus z Antikythéry má sedm hlavních popsaných částí. Obsahuje 37 ozubených kol zpřevodovaných tak, že dovedou předpovědět i nepravidelnou oběžnou dráhu Měsíce. Sluneční cyklus spočítal přesněji než Koperník – až Kepler později objevil, že oběžné dráhy planet jsou eliptické.
Kompletní funkčnost mechanismu ale stále není a možná ani nebude popsaná. Archeologové stále odkrývají nové informace.
