Navzdory všem hrůzám, které na nás den co den chrlí světová média, je násilí mezi lidmi velmi vzácné. Důvodem je skutečnost, že disponujeme extrémně velkým, flexibilním a komplexním „sociálním mozkem“.
Mark Maslin z UCL ve své dosud poslední knize o lidské evoluci uvádí, že velký mozek má řadu výhod. Právě on nám umožnil vytvářet organizované skupiny, jejichž členové se specializovali na různé dovednosti typu výroba nástrojů, rozdělávání ohně či lov.
Jenže čím je taková skupina početnější, tím většímu stresu jsou jednotlivci vystavování. Celkové benefity jsou totiž příliš vysoké na to, aby se nikdo nemusel nervovat kvůli možnosti, že o ně v důsledku nevhodného chování přijde.
Podle oxfordského antropologa Robina Dunbara se tedy mozek do současné velikosti vyvinul hlavně kvůli sledování rychle se měnících vztahů. Chcete-li zůstat členy skupiny, vyžaduje to spoustu kognitivních schopností. Pokud z důvodu jejich nedostatku budete vyloučeni, přijdete o přátele, bude se vám mnohem hůř získávat potrava atd. – takže se pravděpodobně nerozmnožíte a nepředáte své geny.
Lze tak napsat, že „být chytrý“ znamená detailní znalost společnosti a potřebu sledovat a kontrolovat stále se měnící vztahy mezi lidmi v našem okolí.
Výsledky nedávných genetických výzkumů naznačují, že náš mozek je mnohem flexibilnější, než jsme si dříve mysleli. Silně ho totiž ovlivňuje prostředí (což např. u šimpanzů neplatí). Díky tomu se mozky každé nové generace mohou přizpůsobit aktuálním environmentálním a společenským výzvám bez nutnosti fyzického vývoje.
Zdroj: The Conversation
