Jednou z nejpopulárnějších filozoficko-kosmologických otázek je Fermiho paradox, jenž se ptá, kde jsou všechny ty technologicky vyspělé civilizace, kterých by přeci měla být plná galaxie.
Jelikož tento paradox dává vědcům i autorům sci-fi ohromnou myšlenkovou svobodu, poslední desetiletí a rozvoj výpočetních technologií otevřely cestu pro hromadu opravdu exotických hypotéz.
K těm nejbláznivějším patří ty, které pracují s představou, že žádné cizí civilizace v kosmu nenalézáme jednoduše proto, že jsme pouhou simulací uvnitř jakéhosi nepředstavitelně výkonného superpočítače.
Jinými slovy, jakýsi zelený teenager si koupil The Sims: Země a zabíjí čas sledováním budování celých civilizací. Bohužel na nás šetřil, a tak zatím nedokoupil datadisk, který přináší komunikaci s dalším extraterestriálním inteligentním životem. Proto jej ani my nikde nenacházíme.
To je ta lepší varianta simulace.
Tou horší je to, že jedinou simulovanou inteligentní bytostí se sebeuvědoměním jste pouze Vy (rozuměj pouze Ty) a všichni ostatní včetně mě jsou pouhé stíny – stejná stafáž jako rozmazané pozadí uvnitř automobilového simulátoru. Ostatně neexistuje žádná technika, jak ověřit, že vše okolo vás se opravdu děje. A tak jste možná první umělou inteligencí, která dosáhla sebeuvědomění, píše se rok 2182 a ve vašich nejintimnějších chvílích vás sleduje polovina planety v jakési bizarní reality show.
Inteligentní civilizace přešly do hibernace, protože nedokážou uchladit výkonné superpočítače
Anders Sandberg, Stuart Armstrong a Milan Ćirković z Oxfordu a univerzity v Novém Sadě nicméně na Arxivu publikovali ještě jednu hypotézu na téma Fermiho paradoxu. Je zatím ta nejčerstvější a úplně stejně bláznivá, ačkoliv poněkud jiným způsobem.
Podle vědců se nám technologicky mnohem vyspělejší civilizace neozývají jednoduše proto, že dobrovolně přešly do hibernace a čekají na lepší zítřky – konkrétně na chladnější období. Ovšem tím chladnějším obdobím nemám na mysli geologickou dobu ledovou, ale dobu ledovou v kontextu celého vesmíru. Podle trojice je vesmír příliš teplý na uchlazení gigantických superpočítačů, a tak civilizace usnuly a čekají, až díky rozpínání vesmíru klesne jeho teplota na tu nejnižší možnou mez.
A jelikož takto budou spát ještě opravdu hodně dlouho, udělaly vše proto, aby je nikdo nenašel. Autonomní stroje mezitím budou další miliony a miliony let stavět obří superpočítačové struktury, které obklopují celé hvězdy a k chodu využívají jejich energii.
Pokud nad představami Sandberga, Armstronga a Ćirkoviće jen nechápavě kroutíte hlavou, je to nejspíše pouze doklad toho, že ta farma kvantových superpočítačů, na kterých běží software, který z vás dělá to, čím jste, má ještě holt své mezery. Snad po příštím upgradu firmwaru…