Inženýři z IBM namodelovali interakce mezi subatomárními částicemi dosud největší komplexní molekuly. Dotyčná simulace byla provedena na supravodivém hardwaru a představuje velký posun v oblasti kvantové výpočetní techniky.
Konkrétně se jednalo o molekulu hydridu beryllnatého (BeH2). Ta byla vybrána mj. proto, že mezi berylliem a dvěma vodíky se nestále odehrává spousta věcí, se kterými si počítač musel poradit.
Cílem projektu bylo navrhnout účinný algoritmus, který by popisoval uspořádání částic v molekulách se třemi atomy.
"Naše schéma kontrastuje s dříve studovanými kvantovými simulačními algoritmy, které se zaměřují na přizpůsobení klasických schémat molekulární simulace kvantovému hardwaru, čímž se neefektivně zohledňují omezené režie současných kvantových zařízení,"“ uvedli experti z IBM na svém blogu.
„Takže místo toho, abychom vynucovali klasické výpočetní metody na kvantovém hardwaru, tento přístup jsme otočili a položili si následující otázku: Jak lze extrahovat maximální kvantovou výpočetní sílu z našeho sedmiqubitového procesoru? Naše odpověď kombinuje řadu hardwarově efektivních technik k řešení tohoto problému,“ dodali.
Dotyčný výzkum pomůže vydláždit cestu nové generaci kvantových počítačů, které budou schopny řešit ještě větší molekuly. Pokud bychom dokázali mnohem přesněji predikovat interakce různých sloučenin, mohli bychom například snadněji vylepšovat léky nebo zaznamenat jejich nežádoucí vedlejší účinky ještě předtím, než začnou klinické testy.
Zdroj: IBM
