Implantace kmenových buněk do mozku může prodloužit život

Implantace kmenových buněk do mozku může prodloužit život

Hypothalamus má na starost celou řadu věcí. Reguluje tělesnou teplotu, řídí pocity hladu či žízně atd. Nová studie, provedená na myších, však naznačuje, že je rovněž zodpovědný za udržování mládí – a to díky zásobám neurálních kmenových buněk, které se však postupem času ztenčují.

„Náš výzkum ukazuje, že počet hypothalamických neurálních kmenových buněk přirozeně klesá po celou dobu života zvířete a tento pokles urychluje stárnutí,“ uvedl molekulární farmakolog Dongsheng Cai z Albert Einstein College of Medicine.

„Ale také jsme zjistili, že efekty těchto ztrát nejsou nevratné. Doplněním těchto kmenových buněk nebo molekul, které produkují, je možné různé aspekty stárnutí v celém těle nejen zpomalit, ale i zvrátit,“ dodal.

Výše zmíněné neurální kmenové buňky začínají u myší mizet kolem desátého měsíce jejich věku – a ve dvou letech už je jich většina pryč. Aby odborníci zjistili, zda jejich úbytek skutečně napomáhá stárnutí, cca 70% jistým toxinem zničili.

Životnost takto handicapovaných myší se ve srovnání s kontrolními přirozeně stárnoucími zvířaty zkrátila o několik měsíců. A aby toho nebylo málo, stárnutí na ně mělo značně negativnější dopady.

„Došlo k úpadku v oblastech učení a paměti, koordinace, svalové hmoty, vytrvalosti i tloušťky kůže,“ vysvětlil Cai v rozhovoru pro New Scientist.

Ještě zajímavější ovšem je, že to funguje i obráceně. Tým injekčně podával hypothalamické kmenové buňky z novorozených myší dvěma skupinám: jednu tvořila normální stará zvířata a druhou zvířata, jejichž buňky byly dříve částečně zlikvidovány toxinem. Členové obou skupin žili až o 15% déle, než kontrolní zvířata.

Otázkou zůstává, zda se neurální kmenové buňky budou chovat coby elixír mládí i po implantaci do lidských mozků. K jejímu zodpovězení však bude nutné sehnat dobrovolníky a provést klinické zkoušky.

Zdroj: Albert Einstein College of Medicine, New Scientist, Foto: Pdevesap, CC BY-SA 4.0

Témata článku: Výzkum, Medicína, Mozek, Zdraví, Buňky, Stárnutí, Myši, Tělo, Albert Einstein, Celá řada, New Scientist, Lidský mozek, Buňka, Klinická zkouška, Celá doba, Tělesná teplota, Implantace, Kmenové buňky, Negativní dopad, Toxin, Zvíře, Aspekt, Nevyspalý mozek, Farma, Konopí

5 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Lukáš Vyhnálek 29. 7. 2017 11:25:36
    takovýhle výkřiko-zprávy pouze prudí.. :-P přoč? protože to nikdy...
  • workion 27. 7. 2017 14:07:26
    15% je celkom fajn, este najst sposob doplnania dalsich druhov kmenovych...
Určitě si přečtěte

Měsíc měl magnetické pole přes 2 miliardy let

Měsíc měl magnetické pole přes 2 miliardy let

** Dnešní Měsíc má jenom velmi slabé magnetické pole, ale dříve tomu bylo jinak ** Magnetické pole Měsíce svého času bylo dokonce silnější, než je současné magnetické pole Země ** Někdy v době před 3 miliardami let však prakticky vyhaslo... nebo ne?

Dnes | Mihulka Stanislav | 2

Astronomové našli nejbližší planetární systém: Tři až čtyři planety mají hmotnost jako Země

Astronomové našli nejbližší planetární systém: Tři až čtyři planety mají hmotnost jako Země

** Okolo blízkého červeného trpaslíka YZ Cet obíhají tři až čtyři planety ** YZ Cet je nejbližší hvězdou s více než jednou exoplanetou ** Všechny mají minimální hmotnost podobnou Zemi a obíhají velmi blízko od své hvězdy

Včera | Kubala Petr

Kanaďané jedí jako první na světě geneticky modifikované maso

Kanaďané jedí jako první na světě geneticky modifikované maso

** Čtyři a půl tuny masa z geneticky modifikovaných lososů prodala americká společnost AquaBounty Technologies do Kanady ** Maso ze zvířat s dědičnou informací upravenou metodami genového inženýrství se tak poprvé dostává na talíře spotřebitelů ** AquaBounty rozšiřuje chov rychle rostoucího geneticky modifikovaného lososa AquAdvantage do Kanady a USA

14.  8.  2017 | Petr Jaroslav | 33