Vědcům se podařilo identifikovat řetězovou reakci, jejíž výzkum objasňuje, proč se naše vlastní těla někdy obrátí proti zdravým buňkám. To by mohlo poskytnout úplně nový pohled na problematiku autoimunitních chorob.
Dotyčná reakce byla nazvána „runaway train“ – jedna chyba způsobí, že organismus začne vyvíjet velmi účinný způsob jak útočit sám na sebe.
Tým použil fluorescenční markerové proteiny odlišných barev, aby v laboratorních myších mohl sledovat různé B-lymfocyty. Když jsou tyto buňky přítomností něčeho cizorodého aktivovány, v důsledku jejich proliferace vznikají tzv. germinální centra. Jednotlivé klony B-lymfocytů spolu uvnitř těchto center bojují, takže tělo dokáže určit, jaký je proti aktuální hrozbě nejvhodnější. V případě této studie se to projevilo tak, že jedna konkrétní barva „zvítězila“, zatímco ostatní byly „poraženy“.
Každá barva reprezentuje specifický klon B-lymfocytů. B-lymfocyty bojují uvnitř germinálních center a produkují nejúčinnějí protilátky pro daný antigen.
Problém nastane v okamžiku, kdy je normální protein nesprávně vyhodnocen jako hrozba. Pokud k tomu totiž dojde, výsledkem výše popsaného procesu selekce B-lymfocytů budou nebezpečné autoprotilátky.
„Buňky, které zpočátku produkují vítězné autoprotilátky, postupem času rekrutují další B-lymfocyty, které vytvářejí další škodlivé autoprotilátky – stejně jako se ve vlně šíří vlnky po dopadu jediného oblázku,“ vysvětlil Søren Degn z Boston Children's Hospital a Aarhus University.
Odborníci nyní chtějí pomocí výše popsané metody zjistit, jak přesně je produkce autoprotilátek regulována a jak nabírá na rychlosti. Není vyloučeno, že tento začarovaný kruh by mohl být prolomen zablokováním germinálních center – ovšem k podobnému druhu léčby autoimunitních onemocnění vede ještě dlouhá cesta.
Zdroj: Vector
