A Terazky Kefalín čo to také je, ten prvek Dysprosium ? 😀Už jsme tady tuším na Apríla měli Putinum, nový prvek z Ostrova stability, takže bych čekal spíš Medvědium 😃
Skús namiesto Πčovania použiť google:https://www.google.sk/search...
Dobrá, takže prvek ze skupiny lanthanoidů, asi nejméně známý z celé periodické tabulky. Bylo by dobré, pokud je použit takový kruto-exotický materiál, dát už v článku vysvětlení např. do závorky, nebo dolů pod článek malým písmem. Jinak si člověk může myslet, že jde o nějaký Apríl.
Bylo by dobré, kdyby lidi neotravovali v diskuzi s dotazama, který se dají snadno vyhledat.
Já jsem si to samozřejmě moh vyhledat hned, ale namíchlo mne to, že tahle informace nebyla uvedena v samostatné větě nebo aspoň v závorce. Každý článek by měl být dostatečně srozumitelný, řídí se tím důležitější zdroje než živě.cz. Zvlášť když se jedná o takhle úzce specializovaný termín (nějaký prvek z vzácných zemin, který se tak možná používá v řídících tyčí reaktorů) :-/
Ten předposlední odstavec je podstatný problém. Ale ve srovnání s kvantovým počítačem jsou to nenáročné podmínky.
Není to tak časté jako zprávy o super bateriích s x namásobnou kapacitou, ale také se tu podobné zprávy o giga úložištích objevují dost často na to, abych byl skeptický
Vzhledem k tomu, že Global Foundry a TSMC plánují na 1H2018 7nm, tak 2,5 nm není tak daleko.Tento článek ukazuje na blízké problémy se stabilitou pod 5 nm již po roce 2020.
Myslím, že porovnáváš neporovnatelné. Těch 7,5 nm je velikost tranzistoru, navíc měřená určitým způsobem, zatímco těch 2,5 nm je vzdálenost jednoho separátně magnetizovatelného atomu od druhého. Ergo v případě těch 7,5 nm bys musel měřit něco jako vzdálenost jednoho tranzistoru od druhého, což bude rozhodně o dost vyšší hodnota než 7,5 nm. Navíc tranzistory k sobě ještě potřebují vodiče, které zabírají další místo, zatímco, chápu-li správně, ty atomy na speciálním substrátu již nic nepotřebují. Tedy nic... nic s výjimkou čtecí a záznamové hlavy, což bude IMO ten vůbec největší problém (o podmínkách typu vakua a extra nízké teploty nemluvě).
Nevěřím, až to bude v prodeji názor změním. Tyto vědecké bláboly už běží roky, každý se předhání v pevné RAM, extrémních kapacitách disků (dnes už dávno měly mít PB kapacity, minimálně ten 1PB) a co - nic.> Jedna věc je přijít na nějakou schopnost, vlastnost materiálu či řešení, druhá aby se něco takového dalo sériově vyrábět a to nejdůležitější, aby cena nebyla, jak to napsat ABSURDNÍ. Poznámka: Zvětšování dostupných kapacit v čase (z hlavy, chyby možné).1995, 250 - 520 - 800MB1997, 1,2 - 2,5GB2000, 15 - 20GB2003, 80 - 120GB2006, 250 - 500GB2009, 1TB - 2TB2016, 4TB - 8TB (SSD těchto kapacit není za rozumnou cenu)Každý vidí, že zatímco dříve to byl nárůst i x10, později x6 nyní už není pomalu ani x2 za několik let, ne za rok.
Nechapu, co muze byt na cene absurdni. Prodejce ji stanovi tak, aby co nejvic vydelal a kupujici ji budto zaplati nebo ne. Absurdniho na tom neni nic. Absurdni muze byt maximalne to, ze chcete neco, na co nemate penize.
Niečo pre tajné služby. V prípade vyzradenia stačí priložiť silný magnet a dáta v atómoch sa zničia. 😀
Vzhledem k faktu, že je třeba méně než 40 K, čisté vakuum a podle obrázků magnetické pole 6T je to asi jedno. Takovouhle technologii nechci (zatím).
No, ehm, stejně jako u většiny dnešních pamětí...
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.