Deník The Wall Street Journal přinesl informaci o švýcarském startupu, který vytvořil obří vysavač pro zachycování oxidu uhličitého ze vzduchu. Novou technologii hodlá používat Microsoft v rámci své snahy stát se uhlíkově neutrální firmou. Dalším zákazníkem se chce stát německá automobilka Audi.
U většiny systémů, jejichž úkolem je zachycování nečistot, vyvstává Nerudovská otázka: „Kam s ním?“ V případě CO2 je využití doslova nabíledni – oxid uhličitý lze využívat v potravinářském průmyslu k nasycování limonád. Jedním z odběratelů je proto nápojový gigant Coca-Cola.
Z atmosféry do limonády
Největší nevýhodou vysavačů CO2 je jejich cena – jsou velmi drahé, a proto se zatím příliš nerozšířily. Jedná se o začínající technologii, která vyžaduje hodně elektrické energie, bohužel však zatím není škálovatelná. Některé firmy jsou však dostatečně velké a bohaté na to, aby se přes tyto problémy přenesly a technologii nasadily.
Mezi tyto firmy patří Microsoft a Audi, které ochotně investují do technologie, jež má z atmosféry stahovat oxid uhličitý. Nejen Coca-Cola využívá tento plyn ve svých sycených nápojích, kterým dodává perlivost. Na celosvětovém trhu s nápoji se ročně spotřebuje více než 10 milionů tun CO2.
Zařízení pro zachycování uhlíku funguje principiálně stejně, jako vysavač. Na jedné straně nasává pomocí třiceti ventilátorů vzduch z atmosféry. Ten pak prochází přes filtr, jež zachytí oxid uhličitý, který následně ukládá do nádrží. Jedno zařízení je schopné ročně zachytit až 1500 tun CO2.
Zatím se to nevyplatí
Výroba a instalace jednoho ventilátoru v tomto zařízení stojí až 220 000 dolarů (cca 4,7 milionů korun). Další položkou, podílející se na vysokých provozních nákladech, je elektřina. K tomu, aby projekt dával větší smysl, bude nutné snížit výrobní náklady a energetickou náročnost a zajistit snadnou škálovatelnost.
Manažer Coca-Coly Patrick Wittweiler přiznal, že se v počátcích museli potýkat s celou řadou problémů, týkajících se například přeměny oxidu uhličitého do zkapalněné formy. I dnes musí konstatovat, že používání recyklovaného CO2 je výrazně dražší než jeho výroba.
Pokud se celý projekt podaří dotáhnout do úspěšného konce, je docela dobře možné, že až si v budoucnosti otevřeme plechovku s limonádou nebo láhev se sycenou vodou, budou v ní bublinky plynu zachyceného z atmosféry obřími vysavači.
