Když v roce 2015 přilétla sonda Dawn k trpasličí planetě Ceres, vědce i veřejnost zaujaly zejména dvě věci: světlé skvrny na dně některých kráterů a jedna vysoká a zcela osamocená hora.
Trpasličí planeta Ceres je největším objektem hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Až do roku 2015 jsme tento objekt znali jen prostřednictvím nepříliš detailních fotografií z Hubblova kosmického dalekohledu. Už téměř dva roky ale těleso zkoumá americká sonda Dawn.
Ahuna Mons je ledovým vulkánem – podle nové studie posledním, který na Cereře zbyl. Vpravo je počítačový model hory.
Trpasličí planeta Ceres na fotografii z Hubbleova kosmického dalekohledu • Snímek ze sondy Dawn, která Ceres už dva roky zkoumá z oběžné dráhy.
Osamocená hora
Dominantou Cerery je čtyři kilometry vysoká hora s názvem Ahuna Mons. Jedná se o sopku, která však nechrlí lávu a popel. V tomto případě mluvíme o ledovém vulkanismu a kryovulkánu.
Hory i sopky najdeme na různých tělesech sluneční soustavy. Ahuna Mons je zvláštní zejména tím, že je na povrchu trpasličí planeta osamocená. Žádné jiné vysoké hory sonda na povrchu nenašla.
Michael Sori (University of Arizona) a jeho kolegové možná našli vysvětlení. Podle teorie čelí kryovulkány procesu, který lze přirovnat k toku ledovců na Zemi. Dochází u nich k pomalému toku pevné látky a ke zplošťování.
Další záhadou na Cereře jsou jasné skvrny na dně některých kráterů. Podle vědců zde vytékala na povrch slaná voda. Zatímco voda se vypařila, sůl zůstala.
Pozemské sopky jsou z hornin, takže u nich tento proces nenastává. Kryovulkány ale budou obsahovat velké množství ledu. Pokud se Ahuna Mons skládá alespoň ze 40 % ledu, zploští se za milion let o 10 až 50 metrů.
Mnoho kryovulkánu na povrchu Cerery tak mohlo postupně zmizet a Ahuna Mons může být posledním „ledovým mohykánem“. Od ostatních vulkánů se mohla lišit především stářím – podle vědců bude mít maximálně 200 milionů let, takže ještě nestihla zmizet.
Zdroj: Americká geofyzikální unie