ive hundred meter Aperture Spherical Telescope (FAST) je dosud největší radioteleskop světa. Foto: fast.bao.ac.cn

ive hundred meter Aperture Spherical Telescope (FAST) je dosud největší radioteleskop světa. | Foto: fast.bao.ac.cn

Nachází se v čínské provincii Kuej-čou a jeho anténa má průměr půl kilometru. Foto:  Psr1909 ,  CC BY-SA 4.0

Nachází se v čínské provincii Kuej-čou a jeho anténa má průměr půl kilometru. | Foto: Psr1909, CC BY-SA 4.0

Výstavba tohoto obřího radioteleskopu trvala 5 let a stála více než 4 miliardy Kč. Foto: fast.bao.ac.cn

Výstavba tohoto obřího radioteleskopu trvala 5 let a stála více než 4 miliardy Kč. | Foto: fast.bao.ac.cn

Do provozu byl FAST uveden v září loňského roku. Foto: fast.bao.ac.cn

Do provozu byl FAST uveden v září loňského roku. | Foto: fast.bao.ac.cn

Nyní si připsal na konto první objev - pulsary PSR J1859-01 a PSR J1931-01. Foto:  罗放 ,  CC BY-SA 4.0

Nyní si připsal na konto první objev - pulsary PSR J1859-01 a PSR J1931-01. | Foto: 罗放, CC BY-SA 4.0

Nachází se v čínské provincii Kuej-čou a jeho anténa má průměr půl kilometru. Foto:  Psr1909 ,  CC BY-SA 4.0
Výstavba tohoto obřího radioteleskopu trvala 5 let a stála více než 4 miliardy Kč. Foto: fast.bao.ac.cn
Do provozu byl FAST uveden v září loňského roku. Foto: fast.bao.ac.cn
Nyní si připsal na konto první objev - pulsary PSR J1859-01 a PSR J1931-01. Foto:  罗放 ,  CC BY-SA 4.0
5
Fotogalerie

Nový největší radioteleskop světa uskutečnil první objev

Čínský Five hundred meter Aperture Spherical Telescope (FAST) si přibližně rok po svém dokončení připsal na konto první úspěch. Astronomové s jeho pomocí detekovali dva pulsary, které dostaly názvy PSR J1859-01 (FP1) a PSR J1931-01 (FP2).

V obou případech se jedná o rychle rotující hvězdy obklopené silnými magnetickými poli. Vzhledem k tomu jakým způsobem září je lze považovat za jakési kosmické majáky.

„FP1 je pulsar s rotační periodou 1,83 sekundy a odhadovanou vzdáleností 16 000 světelných let a FP2 je pulsar s rotační periodou 0,59 sekundy a odhadovanou vzdáleností 4 100 světelných let,“ uvedl zástupce hlavního inženýra FAST, Li Di.

Yan Jun, ředitel National Astronomical Observatories of China, v této souvislosti prohlásil, že dotyčné pulsary symbolizují začátek nové éry „systematických objevů učiněných čínskými radioteleskopy.“

Připomeňme, že FAST se může pochlubit sběrnou plochou 196 000 čtverečních metrů (pro srovnání, sběrná plocha slavného radioteleskopu Arecibo je zhruba poloviční). Ta mu umožňuje zaznamenávat i slabší a vzdálenější signály.

FAST by mohl být v budoucnu využit také ke sledování vesmírných lodí cestujících na Mars. Není žádným tajemstvím, že Číňané v tomto ohledu mají velké plány – první sondu by k povrchu Rudé planety chtěli vyslat nejpozději v roce 2020.

Zdroj: Chinese Academy of Sciences, Foto: fast.bao.ac.cn

Určitě si přečtěte

Články odjinud