Co nebo kdo je nejtypičtějším zástupcem života na Zemi? Na to lze pohlížet různými úhly, přičemž uznávaný kanadský biolog s českými kořeny Václav Smil na to šel poněkud netradičně a pro IEEE Spectrum hrubě odhadnul, že jsme planetou krav. Tedy skotu, abychom byli přesnější.
Nejspíše tomu tak skutečně bude – tedy pokud dominanci budeme odvozovat podle množství živé masy každého z živočišných druhů.
Takový člověk se svými průměrnými 50 kilogramy (je třeba započítat i děti) dohromady tvoří asi 370 milionů tun masa, kostí a vody – tedy živé hmoty. Těžko říci, jakou hmotnost má svět mikrobů, nicméně podle Smila tvoří bakterie asi 3 % hmotnosti lidské schránky.
Živá hmota lidí a skotu
Jenže tentýž člověk je zároveň přeborníkem ve šlechtění a chovu hospodářských zvířat, a tak dnes díky němu na této planetě přežívá asi 1,5 miliardy krav a býků všech možných odrůd. S jejich průměrnými 400 kilogramy to dělá neskutečných 600 milionů tun živé hmoty!
K takovému číslu se ani náznakem nepřibližuje žádný další živočich. Takový slon africký sice dosahuje úctyhodných 2,8 tun živé váhy, jenže při velikosti jeho populace cirka 350 000 kusů se jedná o pouhý zlomek hmoty hospodářských krav.
Žijeme tedy na planetě krav. Především díky člověku.
