Novodobá historie osobního vozu Škoda Octavia se začíná počítat od roku 1996. První generaci octavií ale Škoda prodávala už před několika desetiletími. Podívejte se na historické fotografie z její výroby. | Foto Vilém Heckel

Autorem všech snímků je Vilém Heckel. Byl to český fotograf a horolezec. Narodil se v roce 1918 v Plzni a v roce 1970 tragicky zahynul pod lavinou u peruánské hory Huascarán. Tip: Na další fotografie Viléma Heckela se můžete podívat na webu E15.cz. | Foto Vilém Heckel

Wikipedie původní Škodu Octavii popisuje jako osobní automobil nižší střední třídy s dvoudveřovou podvozkovou karosérií. | Foto Vilém Heckel

Vznikl modernizací vozů Škoda 440 respektive Škoda 445 též známého pod názvem Spartak. | Foto Vilém Heckel

Výroba Octavií byla zahájena v roce 1959. Vozy s karosérií tudor byly vyráběny do roku 1964, verze kombi vznikala v závodě Kvasiny až do roku 1971. | Foto Vilém Heckel

Celkem bylo vyrobeno asi 286 000 vozů všech verzí. | Foto Vilém Heckel

Vůz byl na první pohled velmi podobný svému předchůdci 440. Karosérie zůstala až na určité detaily, jako jsou přední maska nebo zadní světlomety prakticky nezměněna. Uvnitř se však nacházelo hned několik nových prvků. | Foto Vilém Heckel

Nově byla vyřešena přístrojová deska, byla plošší a přehlednější. | Foto Vilém Heckel

Druhým novým prvkem byla zcela přepracovaná přední náprava, která již nebyla odpružena příčným listovým perem, ale vinutými pružinami. | Foto Vilém Heckel

To mělo za následek zlepšení jízdních vlastností a současně se zlepšila možnost seřizování geometrie nápravy. Zadní náprava zůstala víceméně původní, odpružená příčným listovým perem (i pro zadní nápravu bylo vyvinuto pružení spirálovými pružinami, ale zůstalo jen u prototypu). | Foto Vilém Heckel

Octavia měla všechna kola nezávisle zavěšená, což jí dávalo na tehdejší dobu vynikající jízdní vlastnosti. | Foto Vilém Heckel

Posunutí přední nápravy co nejvíce vpřed navíc přivodilo velmi dobré, téměř rovnoměrné rozložení hmotností na nápravy. | Foto Vilém Heckel

Karosářská varianta kombi se začala vyrábět v roce 1960. Vynikala svým vnitřním prostorem s plochou podlahou zavazadelníku. | Foto Vilém Heckel

V roce 1961 prošla Škoda Octavia vzhledovou modernizací, která byla nejvíce patrná na zadní části vozu. | Foto Vilém Heckel

Víčko nádrže bylo skryté za dvířky, otevíranými zevnitř vozu. Vůz také dostal na zadní blatníky elegantní „křidélka“, kterými byly zakončeny nové kryty světlometů ve tvaru kapky. | Foto Vilém Heckel

Kromě standardní Škody Octavia vznikaly i výkonnější varianty Škoda Octavia Super a Škoda Octavia TS (Touring Sport). | Foto Vilém Heckel

Octavie měly zážehový, kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHV. | Foto Vilém Heckel

Byl umístěný podél za přední nápravou. | Foto Vilém Heckel

Verze TS (Touring Sport) a TS 1200 měly oproti ostatním verzím dva karburátory Jikov 32 SOPc. | Foto Vilém Heckel

Octavie s motorem o objemu 1089 kubických centimetrů měly nejprve výkon 29,4 kW při 4200 ot./min. Později byl zvýšený na 30,9 kW při 4500 ot./min. | Foto Vilém Heckel

Výkonnější motory s objemem 1221 kubických centimetrů dosahovaly výkonu 33 kW při 4200 ot./min, později 34,5 kW při 4500 ot./min. | Foto Vilém Heckel

Spotřeba se pohybovala mezi 7,7–9,5 l/100 km. U standardních modelů byla nejvyšší rychlost 110 až 120 km/h. | Foto Vilém Heckel

Vozy Škoda Octavia byly oblíbené v České republice i v zahraničí. Na svou dobu se jednalo o levný, spolehlivý a dobře ovladatelný vůz. | Foto Vilém Heckel

Verze s karosérií typu tudor se přestala vyrábět v roce 1964 a byla nahrazena novým typem Škoda 1000 MB. | Foto Vilém Heckel

Vozy s karosérií kombi se ve výrobě udržely až do roku 1971, protože Automobilové závody, n.p., za ně neměly adekvátní náhradu. | Foto Vilém Heckel

Přes několik nerealizovaných prototypových řad se náhradou Octavie Combi stal až dvacet let poté vůz Škoda Forman. | Foto Vilém Heckel

Na počátku šedesátých let 20. století se vozy Škoda účastnily různých automobilových soutěží, včetně slavné Rallye Monte Carlo. | Foto Vilém Heckel

V roce 1961 se v Monaku finská posádka Keinänen–Eklund umístila na 6. místě celkově a 1. místě ve skupině. | Foto Vilém Heckel

V roce 1962 se Rally Monte Carlo zúčastnilo již 16 Octavií s posádkami z osmi zemí. Stejně jako před rokem ve třídě jasně dominoval finský závodník Esko Keinänen a zvítězil před čtveřicí vozů Alfa Romeo. | Foto Vilém Heckel

V roce 19610nezůstalo jen u úspěchu z Monaka. Skvělý výsledek se udál při sněhové rally ve Finsku, kde Eklund vybojoval s vozem Octavia TS čtvrté místo. | Foto Vilém Heckel

Nejlepší výsledek přišel na finské Rallye tisíce jezer, kde opět Esko Keinänen dokázal porazit všechny soupeře vyjma jednoho a celkově si dojel pro stříbro. | Foto Vilém Heckel

Ani v roce 1963 nezůstala Octavia bez úspěchu. Do třetice se jí podařilo zvítězit ve své třídě v Monaku. Tentokrát díky norské posádce Gjölberg–Karlan jedoucí s Octavií TS. | Foto Vilém Heckel

Původních Octavií Škoda vyrobila přibližně 286 tisíc kusů. | Foto Vilém Heckel

Nejúspěšnější byla běžná Octavia se 150 tisíci kusy, následovala varianta Combi s 54 tisíci vozy. | Foto Vilém Heckel

Zdrojem textů popisků bylo především heslo Škoda Octavia (1959) na Wikipedii. CC BY-SA 3.0 | Foto Vilém Heckel

Tip: Na další fotografie Viléma Heckela se můžete podívat také na webu E15.cz. | Foto Vilém Heckel

Foto Vilém Heckel

Foto Vilém Heckel

Foto Vilém Heckel

Foto Vilém Heckel