Každý z této první šestice obrázků pořídila družice GOES-16 ve stejný okamžik: v neděli 29. ledna 2016. Zdroj: NOAA/NASA

Každý z této první šestice obrázků pořídila družice GOES-16 ve stejný okamžik: v neděli 29. ledna 2016. | Zdroj: NOAA/NASA

Všechny snímky zachytil přístroj SUVI a každý se liší vlnovou délkou extrémního ultrafialového pásma, na které se detektory zaměřily. Zdroj: NOAA/NASA

Všechny snímky zachytil přístroj SUVI a každý se liší vlnovou délkou extrémního ultrafialového pásma, na které se detektory zaměřily. | Zdroj: NOAA/NASA

Použitou vlnovou délku vidíte vždy v popisku obrázku. Jeden angstrom (Å) odpovídá deseti nanometrům. Zdroj: NOAA/NASA

Použitou vlnovou délku vidíte vždy v popisku obrázku. Jeden angstrom (Å) odpovídá deseti nanometrům. | Zdroj: NOAA/NASA

Družice zrovna zachytila velkou koronální díru na jižní sluneční hemisféře. Jako díra se označuje část sluneční korony s výjimečně nízkou hustotou a teplotou. Zdroj: NOAA/NASA

Družice zrovna zachytila velkou koronální díru na jižní sluneční hemisféře. Jako díra se označuje část sluneční korony s výjimečně nízkou hustotou a teplotou. | Zdroj: NOAA/NASA

Slunce je zrovna na minimu svého jedenáctiletého cyklu. Doprovázejí ho silné sluneční erupce, které ovlivňují naše místní vesmírné počasí. Zdroj: NOAA/NASA

Slunce je zrovna na minimu svého jedenáctiletého cyklu. Doprovázejí ho silné sluneční erupce, které ovlivňují naše místní vesmírné počasí. | Zdroj: NOAA/NASA

Vysoce energetické částice slunečního větru jsou diskutovaným rizikem například pro cestu lidské posádky na Mars. Zdroj: NOAA/NASA

Vysoce energetické částice slunečního větru jsou diskutovaným rizikem například pro cestu lidské posádky na Mars. | Zdroj: NOAA/NASA

Smyslem družice GOES-16 je snímat počasí na Zemi. Celou polokouli jako na tomto obrázku dokáže zachytit každou čtvrthodinu. Zdroj: NOAA/NASA

Smyslem družice GOES-16 je snímat počasí na Zemi. Celou polokouli jako na tomto obrázku dokáže zachytit každou čtvrthodinu. | Zdroj: NOAA/NASA

Měsíc není na fotografii samoúčelně, GOES-16 ho používá pro svoji kalibraci. Zdroj: NOAA/NASA

Měsíc není na fotografii samoúčelně, GOES-16 ho používá pro svoji kalibraci. | Zdroj: NOAA/NASA

Argentina. Konkrétní detail, například oblast s extrémním počasím (hurikánem, požáry, sopečnou činností) dokáže GOES-16 snímkovat rychlostí dvakrát za minutu. Zdroj: NOAA/NASA

Argentina. Konkrétní detail, například oblast s extrémním počasím (hurikánem, požáry, sopečnou činností) dokáže GOES-16 snímkovat rychlostí dvakrát za minutu. | Zdroj: NOAA/NASA

Celou severní Ameriku zvládne GOES-16 ze svých snímků složit každých pět minut. Zdroj: NOAA/NASA

Celou severní Ameriku zvládne GOES-16 ze svých snímků složit každých pět minut. | Zdroj: NOAA/NASA

Takhle vypadá automatický dalekohled SUVI, který zkoumá Slunce v oblastu extrémního ultrafialového pásma. Foto: NOAA/NASA

Takhle vypadá automatický dalekohled SUVI, který zkoumá Slunce v oblastu extrémního ultrafialového pásma. | Foto: NOAA/NASA

Pohled na kompletně sestavený SUVI. Foto: Lockheed Martin

Pohled na kompletně sestavený SUVI. | Foto: Lockheed Martin

Tady je už SUVI nainstalovaný na družici, se kterou se vydá do vesmíru. Foto: Lockheed Martin

Tady je už SUVI nainstalovaný na družici, se kterou se vydá do vesmíru. | Foto: Lockheed Martin

Podívejte se ještě na moc pěkné fotografie z přípravy a startu rakety Atlas s družicí GEOS z listopadu 2016. Foto: ULA

Podívejte se ještě na moc pěkné fotografie z přípravy a startu rakety Atlas s družicí GEOS z listopadu 2016. | Foto: ULA

Foto: ULA

Foto: ULA

Foto: ULA

Foto: ULA

Foto: ULA

Foto: ULA

Foto: ULA

Foto: ULA

Foto: ULA

Foto: ULA

Foto: ULA

Foto: ULA

Všechny snímky zachytil přístroj SUVI a každý se liší vlnovou délkou extrémního ultrafialového pásma, na které se detektory zaměřily. Zdroj: NOAA/NASA
Použitou vlnovou délku vidíte vždy v popisku obrázku. Jeden angstrom (Å) odpovídá deseti nanometrům. Zdroj: NOAA/NASA
Družice zrovna zachytila velkou koronální díru na jižní sluneční hemisféře. Jako díra se označuje část sluneční korony s výjimečně nízkou hustotou a teplotou. Zdroj: NOAA/NASA
Slunce je zrovna na minimu svého jedenáctiletého cyklu. Doprovázejí ho silné sluneční erupce, které ovlivňují naše místní vesmírné počasí. Zdroj: NOAA/NASA
20
Fotogalerie

Podívejte se na první snímky Slunce z nové geostacionární družice GOES-16

GOES-16 je nová družice umístěná na geostacionární dráze nad západní polokoulí Země. Do vesmíru ji 19. listopadu 2016 vynesla raketa Atlas a od konce ledna už pilně komunikuje. Doplní ji ještě čtyři další satelity.

Ačkoli je GOES-16 primárně meteorologická družice sledující počasí na Zemi, nese kromě jiných i přístroj Solar Ultraviolet Imager (SUVI). Tento dalekohled vlastně také zkoumá počasí, ale na Slunci a soustředí se při tom na extrémní ultrafialové pásmo EUV. Tak se označuje elektromagnetické spektrum s vlnovými délkami 124 až 10 nm. Toto záření přirozeně vzniká právě na Slunci, konkrétně ve sluneční koróně – vnějším obalu Slunce plném žhavých plynů.

NASA a NOAA, které družici GOES-16 provozují, dnes zveřejnily první snímky Slunce, které SUVI zachytil 29. ledna 2017. Můžete se na ně podívat v komentované galerii, případně na videu.

Video ukazuje animaci snímků slunce pořízených v ultrafialovém pásmu 30,4 nm. Dovolí zkoumat plazmu v sluneční atmosféře, která má teplotu kolem 50 tisíc stupňů Celsia.

Určitě si přečtěte

Články odjinud