Oživeno ve čtvrtek 8. června 2023 | Povodeň při ústi řeky Dněpr už nejspíše kulminovala, čerstvé snímky z evropské družice Sentinel-3 z dnešního dne totiž ukazují prakticky stejnou spoušť jako včera.
Katastrofa na Dněpru v časové animaci 5. až 8. června na záběrech družice Sentinel-3:
Kachovská přehrada je průtočná a nikoliv akumulační jako třeba Orlická přehrada na Vltavské kaskádě, její hráz tedy byla relativně nízká. Po protržení proto vody Dněpru nevytvořily vysokou a rychlou ničivou vlnu, ale relativně pomaleji se začaly rozlévat především do nivní oblasti okolo koryta a následující den do ostrovní delty u Chersonu.
Nízká Kachovská hráz: Vodní elektrárna měla k dispozici maximální spád 16,5 metrů
A pro srovnání VE na Orlíku s hrází o výšce 91 metrů
Vzhledem k rovinatému terénu se povodeň dostane i do bezodtokých oblastí zejména na levém (jižním) břehu Dněpru. Kde vytvoří na nějaký čas prakticky neprostupný terén močálů.
V předvečer protržení hráze
První den katastrofy
Druhý den katastrofy a zatopení nízkých ostrovů a bezodtoké nivy s jezírky u Chersonu
Třetí den katastrofy. Oblačnost sice překrývá koryto, ale tmavá plocha se na první pohled nijak výrazně neliší. Povodeň už nejspíše kulminovala
Poblíž ústí do Černého moře u Chersonu se nachází hromada ostrovů, které místní před válkou využívali především k rekreaci. Jsou zde zahrádkářské a chatové kolonie, hřiště a stezky. Ty nyní budou nedostupné. Jsou totiž jen desítky centimetrů až jednotky metrů nad hladinou Černého moře, což potvrzuje i náš výškový model koryta níže v článku.
Ostrovy v deltě Dněpru u Chersonu na Street View:
Ze stejného důvodu vody z Kachovského přehradního jezera zvýšily i hladinu řeky Inhulec severně od Chersonu, která má při svém ústí už velmi nízký sklon.
Patrné rozšíření koryta řeky Inhulec, která severně od Chersonu ústí do Dněpru
Její zbytnělé koryto je jasně patrné na družicových snímcích v umělých barvách. I to potvrdila naše zátopová simulace v GRASS GIS.
Inhulec nedaleko ústí do Dněpru na Street View. Z terénu je zřejmé, že už při zvýšení hladiny byť o desítky centimetrů způsobí rozlití do krajiny:
V úterý v ranních hodinách došlo k explozi na Kachovské přehradě, protržení částí hráze a destrukci vodní elektrárny. Stavba čelila útoku už loni na podzim, tehdy ale ještě odolala.
Protržená hráz Kachovské přehrady:
Přehradní nádrž na dolním toku Dněpru je posledním velkým jezerem rozsáhlé Dněperské kaskády, kterou Ukrajina budovala v letech 1927-1975. Dohromady ji tvoří šest vodních nádrží s celkovou plochou 6 976 km² a objemem 43,8 km³.
Jen pro hrubou představu, rozloha Vltavské kaskády se pohybuje okolo 100 km² a objem činí zhruba 1,35 km³. S tou na Dněpru, která je jasně patrná i z vesmíru, tedy nesnese srovnání. To se nakonec týká i samotné Kachovské nádrže – co do plochy druhé největší na kaskádě.
Kachovské přehradní jezero na Mapy.cz
Kachovské přehradní jezero by 13× pojmulo celou Vltavskou kaskádu
Zatímco šumavské moře Lipno I dosahuje rozlohy 48,7 km², Kachovská přehrada má úctyhodných 2 155 km² a objem něco málo přes 18 km³. Přehradní jezero by tedy pojmulo kaskádu nádrží na Vltavě rovnou třináctkrát!
Povodeň po protržení přehrady:
A ještě jeden rozdíl oproti tuzemským reáliím. Zatímco naše velké přehrady mají povětšinou údolní charakter s vysokými hrázemi, povodí Dněpru je poměrně rovinaté, takže i Kachovská hráz připomíná spíše než monumentální Orlík jihomoravské Nové Mlýny.
Útok směřoval na přelivovou část
Cílem útoku se stala levá (po směru toku) přelivová část hráze s 28 segmenty a hydroelektrárnou.
Pravá část hráze je sypaná a prakticky nezničitelná. Součástí díla je také jedna plavební komora a právě zde také začíná zavlažovací kanál, který odvádí vody Dněpru na Krymský poloostrov.
28 přelivových segmentů betonové části hráze před útokem (situace z roku 2013)
Hydroelektrárna má instalovaný výkon 335 MW a hráz až do dnešního rána čelila průtoku 1 600 m³ vody za sekundu. Opět pro srovnání, Labem v Hřensku momentálně protéká okolo 160 m³/s.
Výkon hydroelektrárny už tak astronomický není. Jedná se o průtočnou (malý výškový rozdíl) a nikoliv akumulační nebo přečerpávací elektrárnu, Kachovka je tak srovnatelná třeba s vodní elektrárnou na Orlíku (364 MW).
Hráz Kachovské přehrady a hydroelektrárna na mapách Googlu:
Potopa na družicových záběrech Sentinel-3
Postupující povodňová vlna je už patrná také na záběrech z družice Sentinel-3 a přístroje OLCI (Ocean and Land Colour Instrument) evropského systému Copernicus. Záběry si můžete prohlédnout třeba ve webové aplikaci EO Browser.
Situace 5. června v umělých barvách s jasně patrnými vodními plochami a říčním korytem Dněpru pod přehradou
Situace z dnešního dopoledne, s výrazně rozšířeným korytem Dněpru
Žádná cunami, ale rozsáhlá povodeň
Při protržení podobného vodního díla nehrozí extrémně vysoká a šoková záplavová vlna jako třeba u alpských akumulačních přehrad (viz katastrofa na přehradě Vajont v roce 1963), ale spíše relativně pomalejší povodeň a zaplavení území nejvýše v jednotkách metrů.
Napoví charakter krajiny pod přehradou, jak jsme jej zobrazili pomocí globálního digitálního výškového modelu SRTM. Model má pochopitelně omezené rozlišení a není vhodný pro modelování lokálních záplav podobného měřítka, vytvořené mapky níže jsou proto pouze orientační.
Situace v mapách Google
Pro srovnání jsme připojili stejný záběr z map Googlu, který už také upozorňuje na místní záplavy.
Simulovaná povodeň
Níže vidíte výškový model dolního toku Dněpru s patrnou plochou přehradního jezera vpravo nahoře. Jeho hladina se nachází v nadmořské výšce zhruba 44 m n.m. Odstíny modré až zelené se tedy nacházejí níže, zatímco odstíny žluté až červené výše.
Výškový model dolního toku Dněpru
Pro lepší představu se podívejte na stejné místo a tentokrát s promítnutou mapou OpenStreetMap. Jak vidno, stačí zvýšit hladinu jen o pár metrů a mnohé oblasti jen pár desítek centimetrů nad Černým mořem se mělce zalijí. Stejný efekt dodají i vody z protržené přehrady.
OpenStreetMapa dolního toku Dněpru
Pojďme si to vyzkoušet. Zvedli jsme hladinu o pár metrů a simulovaná povodňová vlna zalila jak ostrovy v deltě u Chersonu, tak i jeho níže položené části. Jádro města ale zůstává suché, protože pravý (severozápadní) břeh Dněpru je položený výše. Viz žluté až rudé odstíny na výškovém modelu.
Dolní tok Dněpru pod Kachovskou přehradou po umělém navýšení hladiny
Detail povodně v Chersonu
Situace pod hrází v Nové Kachovce před povodní
Situace pod hrází v Nové Kachovce v případě simulované povodňové vlny
Vody sice nemají přirozenou překážku a mohou se šířit, ale zároveň se nejedná ani o cunami s výškou až několika desítek metrů, protože hráz naštěstí nebyla tak vysoká, sklon terénu je už nízký a koryto široké.
Zaplavení levé části delty naproti Chersonu potvrzuje i loňská povodňová analýza:
Vzhledem k charakteru dněperské nivy a koryta řeky pod Novou Kachovkou se tak mohou vody relativně pomalu rozlít hluboko do východního vnitrozemí, vytvořit neprostupné močály a ještě více zkomplikovat dopravu i případné obsazení levobřežních oblastí.
Krymský kanál bez vody?
Pokles hladiny v nádrži zároveň způsobí nedostatek vody v zavlažovacích kanálech, které protínají zemědělskou oblast mezi Novou Kachovkou a Melitopolem.
Zavlažovací kanál směřující na Krym (Nová Kachovka, 2017):
Z přehradního jezera jich vede hned několik, přičemž tím od roku 2014 zdaleka nejcitovanějším je samozřejmě tepna zásobující severní část Krymu. Začíná hned v laguně za zničenou hydroelektrárnou a její umělé koryto je patrné i na výškovém modelu SRTM.
