První umělá synapse, která se dokáže autonomně učit

První umělá synapse, která se dokáže autonomně učit

Pokroky v oblasti umělé inteligence (AI) byly z velké části způsobeny technologiemi, které napodobují chování lidského mozku. Ve světě IT se pro tyto AI systémy používá název „neuronové sítě“.

Problém neuronových sítí spočívá v tom, že ke svému běhu potřebují spoustu energie i času. Odborníkům z National Centre for Scientific Research, University of Bordeaux a Evry se však nyní podařilo vyvinout umělou synapsi – tzv. memristor – přímo na čipu. To otvírá cestu pro AI systémy, které se dokážou učit autonomně a nebudou mít tak vysoké nároky.

Klepněte pro větší obrázek

V lidském mozku synapse plní roli jakýchsi spojek mezi neurony. Čím více jsou opakováním nějaké činnosti stimulovány, tím více sílí. A zesílené synapse jsou následně využívány nejčastěji – což vysvětluje, proč na určité podněty reagujeme téměř automaticky.

Memristor funguje podobným způsobem. Je tvořen tenkou feroelektrickou vrstvou (která může být spontánně polarizovaná) uzavřenou mezi dvěma elektrodami. Odpor lze regulovat pomocí napěťových pulsů – pokud je nízký, synaptické spojení bude silné. A obráceně. „Kapacita memristoru pro učení je založena právě na tomto nastavitelném odporu,“ vysvětlili vědci.

Připomeňme, že AI systémy toho v dnešní době umí už opravdu hodně – například skládat hudbu, hrát hry či řešit vaše daně. Některé dokonce dokážou rozpoznat sebevražedné chování či poznat co je/není legální.

Zdroj: Futurism

Diskuze (22) Další článek: Adata XPG SX7000: výkonné a miniaturní NVMe SSD se chlubí rychlostí čtení až 1,8 GB/s

Témata článku: Budoucnost, Technologie, Umělá inteligence, Výzkum, Mozek, Neuronová síť, Podobný způsob, Systém, Neuron, Umělá synapse, Synapse, Odpor, Puls, Určitý podnět, Lidský mozek, Velká část, Pulse, Syn, Elektroda, Bordeaux, Dnešní doba, Dok, Vysoké nároky

Určitě si přečtěte