Kukuřice, která je tolerantní vůči suchu a umožňuje tak efektivnější využívání spodní vody, by v následujících letech mohla hrát významnou roli v boji proti hladovění. V březnu 2014 proto National Science Foundation udělila University of Missouri grant ve výši 20 miliónů USD, přičemž tato velkorysá částka byla použitá na výzkum toho, jak kukuřice v období sucha udržuje růst kořenů.
Na tomto projektu spolupracuje i Gui DeSouza z Vision-Guided and Intelligent Robotics (ViGIR) Laboratory. A právě ten přišel s inovativní metodou sběru dat. „Pomáhal jsem v laboratoři vytvářet 3D modely růstu kořenů. A nyní jsme vytvořili roboty, kteří nám pomáhají udělat si lepší představu o růstu kukuřice přímo v terénu,“ konstatoval.
Odborníci zkonstruovali jakéhosi hybrida robotického vozidla a snímací věže. Věž dokáže identifikovat (v okruhu cca 18 metrů) oblasti postižené vlivy okolního prostředí, zatímco vozidlo shromažďuje informace o jednotlivých rostlinách.
„Pokud je nějaká rostlina ve stresu způsobeném třeba teplem či suchem, díky měřením provedeným věží se to dozvíme. Věž následně vyšle signál robotovi – říkáme mu Vinobot – aby se do dotyčné oblasti vydal a posbíral data o stavu jednotlivých rostlin. Vinobot má tři sady senzorů a robotické rameno zaznamenává teplotu, vlhkost vzduchu a intenzitu světla ve třech různých výškách rostliny. To se nazývá fenotypizace rostliny – hodnotí se růst, vývoj, výnos i další záležitosti jako tolerance a odolnost proti stresovým faktorům prostředí a to korelovaním těchto věcí s fyziologií a tvarem rostlin,“ vysvětlil DeSouza.
Věž sice pokrývá relativně malou plochu, ale dá se snadno přesouvat. Z toho mj. plyne, že na pokrytí celé studované oblasti jich nepotřebujete příliš mnoho. Navíc jsou k dispozici po celý den i noc a mohou generovat více dat, než jakékoliv vzdušné vozidlo.
Zdroj: University of Missouri
