Za líheň nebezpečných koronavirů přenášených netopýry je považována Asie. V poslední době se dostává do popředí zájmu virologů a epidemiologů pátrajících po koronavirech ohrožujících lidstvo dalšími pandemiemi také Afrika.
Teď se ukázalo, že rizikové koronaviry máme i v Evropě. V roce 2020 objevili ruští virologové u vrápenců chycených nedaleko černomořského letoviska Soči viry Khosta-1 a Khosta-2, které patří spolu s původcem covidu koronavirem SARS-CoV-2 do skupiny tzv. sarbecovirů.
Ruský objev publikovaný ve vědeckém časopise Viruses nevzbudil velkou pozornost. Za několik posledních let se podařilo objevit stovky vědě do té doby neznámých sarbecovirů. Nejbohatší žně slavili virologové u asijských netopýrů. Naštěstí není drtivá většina nově objevených sarbecovirů schopna nakazit lidské buňky a nepředstavují tak pro lidstvo vážnou hrozbu. Tak hodnotili ruští virologové také viry Khosta-1 a Khosta-2.
Nyní se těmito viry zevrubně zabývali američtí virologové z Paul G. Allen School for Global Health na Washington State University vedení Michaelem Letkem. Zjistili, že ve viru Khosta -1 se jejich ruští kolegové nemýlili. Je opravdu neškodný. Jinak je tomu však u viru Khosta-2, kterému jeho tzv. spike protein dovoluje infikovat lidské buňky.
A co víc, Khosta-2 vzdoruje protilátkám proti SARS-CoV-2. Je pravděpodobně schopen infikovat lidi, a pokud by se začal šířit lidskou populací, současné vakcíny by proti němu nezabíraly ani v nejmenším.
"Náš výzkum dokazuje, že sarbecoviry cirkulují ve volné přírodě i mimo Asii. Vyskytují se dokonce i na takových místech, jako je západní Rusko, kde byl nalezen virus Khosta-2. Tyto viry představují globální hrozbu pro lidstvo," komentoval Michael Letko studii svého týmu publikovanou v časopise PLoS Pathogens.
Scénář hybridních koronavirů
Letko a jeho spolupracovníci zjistili, že na rozdíl od koronaviru Khosta-1 vykazuje virus Khosta-2 některé znepokojivé rysy. Podobně jako SARS-CoV-2 se může svým spike proteinem navázat na receptor pro enzym angiotenzin konvertázu ACE2. Tento receptor se nachází na povrchu lidských buněk a koronavirus SARS-CoV-2 ho využívá k průniku do lidských buněk.
"Geneticky se tyto podivné ruské viry podobaly jiným koronavirům objeveným u zvířat v různých částech světa. Protože však nevypadaly jako SARS-CoV-2, nikdo se nad nimi příliš nevzrušoval. Ale když jsme se na ně podívali blíže, byli jsme opravdu překvapeni. Mohou infikovat lidské buňky, a to mění náš náhled na tyto viry, na jejich původ a na oblasti, kde mohou představovat riziko," říká Michael Letko.
Virus Khosta-2 vzdoroval jak protilátkám z krve lidí očkovaných proti COVID-19, tak i protilátkám z krve lidí, kteří prodělali nákazu koronavirem SARS-CoV-2 varianty omikron. Naštěstí postrádá virus Khosta-2 některé geny, které stojí v pozadí vážného průběhu onemocnění COVD-19. To však nemusí vydržet nadlouho. Riziko, že se Khosta-2 „zkříží“ s jinými koronaviry včetně SARS-CoV-2, je podle amerických virologů nezanedbatelné.
Koronavirus SARS-CoV-2 má schopnost šířit se z lidí na volně žijící zvířata. Masivně jsou jím nakažení například jelenci na území Spojených států a Kanady. Infikovat e mohou od lidí i domácí zvířata, jako jsou fretky, psi a kočky.
Pokud by do populace zvířat nakažené virem SARS-CoV-2 pronikl virus, jako je Khosta-2, mohl by v buňkách zvířete vzniknout „hybridní“ virus, který by získal od dvou výchozích virů přesně takovou kombinaci vlastností, o jako u koronavirů rozhodně nestojíme. Scénář, kdy se dva viry spojí a vytvoří potenciálně nebezpečnější virus, je podle odborníků celkem reálný.
Podle Michaela Letka objev viru Khosta-2 jen podtrhl naléhavost potřeby vyvinout univerzální vakcíny proti sarbecovirům. To považuje americký virolog za mnohem důležitější než vývoj stále nových vakcín proti variantám koronaviru SARS-CoV-2.
"Ve světě usilovně pracuje několik týmů na vakcíně, která nechrání jen před další variantou SARS-CoV-2, ale ochránila by nás před sarbecoviry jako takovými. Bohužel, většina současných vakcín je zacílena na specifické viry, o kterých víme, že infikují lidské buňky. Ale to je seznam, který se neustále mění. Design vakcín je třeba uzpůsobit tak, aby chránily před všemi sarbecoviry," apeluje Michael Letko.
