Před nedávnem byl ve spermatu infikovaných hostitelů detekován virus Zika. Tento objev inspiroval odborníky z University of Oxford a Public Health Rapid Support Team k tomu, aby začali pátrat po dalších virech, které by se rovněž mohly přenášet sexuální cestou.
Vědci provedli vyhledávání v katalogu PubMed a získali přibližně 3800 výsledků obsahujících zmínky o virech a spermatu. Nakonec identifikovali 27 virů – včetně výše zmíněné Ziky – které v inkriminované tělní tekutině nejspíš dokážou přežívat.
U některých (HIV, ebola, hepatitida) to není nijak překvapivé. Na výsledném seznamu se však objevily i jiné patogeny, které až dosud za sexuálně přenosné považovány nebyly. Navíc velmi různorodé – takže nelze určit žádnou jednou taktikou, díky které by se všechny dostaly z krve do spermatu.
Problém spočívá v tom, že varlata jsou tak trochu „mimo dosah“ imunitního systému. Tím je sice zajištěno, že tělo nevyhlásí válku spermiím (a zárodečným buňkám z nichž pocházejí), jenže současně to značně ulehčuje život virům.
Ve varlatech tak byly nalezeny například viry zodpovědné za choroby jako chřipka, SARS či horečka dengue.
Virémie samozřejmě nutně nemusí přerůst v plnohodnotnou nemoc. Panují však obavy z toho, že potenciálně funkční viry by mohly ovlivnit plodnost a embryonální vývoj. Skutečnost, že varlata jim poskytují relativně bezpečné útočiště, by navíc mohla být nežádoucí z hlediska účinnosti léčby.
Zdroj: CDC,