Sonda Cassini  NASA/Jet Propulsion Laboratory-Caltech

Sonda Cassini | NASA/Jet Propulsion Laboratory-Caltech

Právě zamířila do mezery mezi Saturnem a jeho prstenci. NASA / Jet Propulsion Laboratory-Caltech / Erick Sturm

Právě zamířila do mezery mezi Saturnem a jeho prstenci. | NASA / Jet Propulsion Laboratory-Caltech / Erick Sturm

Tato oblast je široká přibližně 2400 km a zatím zcela neprozkoumaná. NASA / Jet Propulsion Laboratory-Caltech / Erick Sturm

Tato oblast je široká přibližně 2400 km a zatím zcela neprozkoumaná. | NASA / Jet Propulsion Laboratory-Caltech / Erick Sturm

Profesor planetární astronomie Mike Brown z Caltechu upozornil na skutečnost, že pokud by prstence vznikly zároveň se Saturnem, už by dávno neměly existovat. NASA / JPL / Space Science Institute

Profesor planetární astronomie Mike Brown z Caltechu upozornil na skutečnost, že pokud by prstence vznikly zároveň se Saturnem, už by dávno neměly existovat. | NASA / JPL / Space Science Institute

Podle jedné hypotézy prstence vytvořil nějaký kosmický objekt, který se v minulosti srazil se Saturnovým měsícem.  NASA/Jet Propulsion Laboratory-Caltech

Podle jedné hypotézy prstence vytvořil nějaký kosmický objekt, který se v minulosti srazil se Saturnovým měsícem. | NASA/Jet Propulsion Laboratory-Caltech

Na levé straně je prstenec A, který je vzdálený 135 tisíc kilometrů od planety. Vlivem gravitace měsíců Saturnu se částice uspořádávají do oblastí s různou hustotou připomínajících vlny. Foto: NASA, Public domain

Na levé straně je prstenec A, který je vzdálený 135 tisíc kilometrů od planety. Vlivem gravitace měsíců Saturnu se částice uspořádávají do oblastí s různou hustotou připomínajících vlny. | Foto: NASA, Public domain

Fotografie ukazuje vnější část prstence B. Cassini už tuto oblast viděla, nyní ji ale dokázala vyfotit mnohem detailněji. Foto: NASA, Public domain

Fotografie ukazuje vnější část prstence B. Cassini už tuto oblast viděla, nyní ji ale dokázala vyfotit mnohem detailněji. | Foto: NASA, Public domain

Saturnův prstenec B v ještě větším detailu. Foto: NASA, Public domain

Saturnův prstenec B v ještě větším detailu. | Foto: NASA, Public domain

Znovu prstenec A, tentokrát oblast s malými skvrnami, jejichž příčinou je kosmické záření a radiace v blízkosti planety. Foto: NASA, Public domain

Znovu prstenec A, tentokrát oblast s malými skvrnami, jejichž příčinou je kosmické záření a radiace v blízkosti planety. | Foto: NASA, Public domain

Toto je starší fotka pořízená Cassini z roku 2013. Malá planeta, na kterou ukazuje šipka, je Země. Foto: NASA, Public domain

Toto je starší fotka pořízená Cassini z roku 2013. Malá planeta, na kterou ukazuje šipka, je Země. | Foto: NASA, Public domain

Tethys je jeden z desítek měsíců planety Saturn. Foto: NASA, Public domain

Tethys je jeden z desítek měsíců planety Saturn. | Foto: NASA, Public domain

V roce 2008 Cassini vytvořila asi nejdokonalejší fotografii Saturnu. Foto: NASA, Public domain

V roce 2008 Cassini vytvořila asi nejdokonalejší fotografii Saturnu. | Foto: NASA, Public domain

Anebo je to tahle? Foto: NASA, Public domain

Anebo je to tahle? | Foto: NASA, Public domain

Nebo snad tento snímek? Saturn je prostě nejfotogeničtější planeta sluneční soustavy. Foto: NASA, Public domain

Nebo snad tento snímek? Saturn je prostě nejfotogeničtější planeta sluneční soustavy. | Foto: NASA, Public domain

Sonda Cassini na obrázku ilustrátora Foto: NASA, Public domain

Sonda Cassini na obrázku ilustrátora | Foto: NASA, Public domain

Cassini byla vypuštěna už v roce 1997. Cestou k Saturnu vyfotila například i Měsíc (1999). Foto: NASA, Public domain

Cassini byla vypuštěna už v roce 1997. Cestou k Saturnu vyfotila například i Měsíc (1999). | Foto: NASA, Public domain

Nebo Jupiterův měsíc Io (2001). Foto: NASA, Public domain

Nebo Jupiterův měsíc Io (2001). | Foto: NASA, Public domain

A zatím nejpodrobnější snímek potvrchu Jupiteru (2000). Foto: NASA, Public domain

A zatím nejpodrobnější snímek potvrchu Jupiteru (2000). | Foto: NASA, Public domain

Právě zamířila do mezery mezi Saturnem a jeho prstenci. NASA / Jet Propulsion Laboratory-Caltech / Erick Sturm
Tato oblast je široká přibližně 2400 km a zatím zcela neprozkoumaná. NASA / Jet Propulsion Laboratory-Caltech / Erick Sturm
Profesor planetární astronomie Mike Brown z Caltechu upozornil na skutečnost, že pokud by prstence vznikly zároveň se Saturnem, už by dávno neměly existovat. NASA / JPL / Space Science Institute
Podle jedné hypotézy prstence vytvořil nějaký kosmický objekt, který se v minulosti srazil se Saturnovým měsícem.  NASA/Jet Propulsion Laboratory-Caltech
18
Fotogalerie

Sonda Cassini vlétá mezi Saturnovy prstence!

Sonda Cassini konečně zamířila do mezery mezi Saturnem a jeho prstenci. Tato oblast je široká přibližně 2400 km a zatím zcela neprozkoumaná. NASA doufá, že Cassini by zde mohla získat zajímavé informace o původu prstenců.

Otázka, jak tyto pozoruhodné útvary vznikly, nedá spát celé řadě vědců. „Odpověď se liší podle prstence, o kterém diskutujeme,“ konstatoval Kevin Glazier, který na projektu Cassini pracoval více než 15 let.

Podívejte se na (až dojemné) video o misi sondy Cassini a jejím konci:

Profesor planetární astronomie Mike Brown z Caltechu upozornil na skutečnost, že pokud by se prstence zformovaly zároveň se Saturnem, už by dávno neměly existovat. „Pomalu by se dostaly až k Saturnu a shořely. A přesto tam jsou. Takže jsou buď relativně nové, nebo se neustále regenerují,“ uvedl v rozhovoru pro Universe Today.

Podle jedné hypotézy prstence vytvořil nějaký kosmický objekt, který se v minulosti srazil se Saturnovým měsícem. Jisté je zatím jen to, že minimálně prstenec zvaný E-Ring se skutečně obnovuje – skládá se totiž z částic ledu zhruba mikronové velikosti, které ve vesmíru dlouho nevydrží a proto musí být průběžně doplňovány.

První průlet výše zmíněnou oblastí Cassini uskutečňuje právě dnes. V nadcházejících týdnech bude následovat přes 20 dalších. V polovině září pak sonda shoří ve vrchních vrstvách Saturnovy atmosféry.

Zdroj: NASA, Universe Today

Určitě si přečtěte

Články odjinud