V roce 1977 vylétly na cestu do dalekého vesmíru dvě sondy Voyager 1 a Voyager 2. Každá s sebou nese vzkaz inteligentním mimozemským civilizacím: „zlatou desku“. NASA zveřejnila zajímavé fotografie, jak se tyto desky před čtyřiceti lety vyráběly. Foto:  NASA/JPL , Public domain

V roce 1977 vylétly na cestu do dalekého vesmíru dvě sondy Voyager 1 a Voyager 2. Každá s sebou nese vzkaz inteligentním mimozemským civilizacím: „zlatou desku“. NASA zveřejnila zajímavé fotografie, jak se tyto desky před čtyřiceti lety vyráběly. | Foto: NASA/JPL, Public domain

Deska opravdu vypadá jako zlaté elpíčko. Je ale vyrobena z mědi, průměrem se blíží k 30 cm. Obsahuje zvuky a obrazové informace, které mají případným nálezcům představit život na Zemi. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Deska opravdu vypadá jako zlaté elpíčko. Je ale vyrobena z mědi, průměrem se blíží k 30 cm. Obsahuje zvuky a obrazové informace, které mají případným nálezcům představit život na Zemi. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Zlatá deska, jen ji položit na mimozemský gramofon.  Foto:  NASA , Public domain

Zlatá deska, jen ji položit na mimozemský gramofon. | Foto: NASA, Public domain

Obal s deskou je uchycený na vnější části těla každé ze sond Voyager. Foto:  NASA , Public domain

Obal s deskou je uchycený na vnější části těla každé ze sond Voyager. | Foto: NASA, Public domain

K fotografiím NASA bohužel nepřipojila popisky, nedokážeme proto přesně identifikovat a popsat jednotlivé výrobní operace. Povězme si tedy víc o samotné desce a sondách Voyager. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

K fotografiím NASA bohužel nepřipojila popisky, nedokážeme proto přesně identifikovat a popsat jednotlivé výrobní operace. Povězme si tedy víc o samotné desce a sondách Voyager. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Informace pro uložení na desku téměř rok vybíral Carl Sagan z Cornellovy univerzity. Vedle sebe jsou zde zvukové nahrávky a analogovou formou zakódované fotografie. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Informace pro uložení na desku téměř rok vybíral Carl Sagan z Cornellovy univerzity. Vedle sebe jsou zde zvukové nahrávky a analogovou formou zakódované fotografie. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Část ze 116 fotografií, které lidstvo touto formou poslalo do vesmíru, si můžete prohlédnout v závěru této galerie. Mezi nahrávkami jsou přírodní zvuky (vítr, bouřka, ptáci a jiná zvířata) a hudba různých stylů. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Část ze 116 fotografií, které lidstvo touto formou poslalo do vesmíru, si můžete prohlédnout v závěru této galerie. Mezi nahrávkami jsou přírodní zvuky (vítr, bouřka, ptáci a jiná zvířata) a hudba různých stylů. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Deska obsahuje také pozdravy v 55 jazycích včetně češtiny. Fyzik Václav Kostroun z Cornellovy univerzity tehdy nahrál zprávu „Milí přátelé, přejeme vám vše nejlepší“. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Deska obsahuje také pozdravy v 55 jazycích včetně češtiny. Fyzik Václav Kostroun z Cornellovy univerzity tehdy nahrál zprávu „Milí přátelé, přejeme vám vše nejlepší“. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Carl Sagan požádal The Beatles o možnost použít nahrávku písně Here Comes the Sun. Členové skupiny sice souhlasili, nahrávací společnost EMI však byla proti. Zůstala ale aspoň Johnny B. Goode od Chucka Berryho. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Carl Sagan požádal The Beatles o možnost použít nahrávku písně Here Comes the Sun. Členové skupiny sice souhlasili, nahrávací společnost EMI však byla proti. Zůstala ale aspoň Johnny B. Goode od Chucka Berryho. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Deska obsahuje také záznam mozkových vln a srdeční činnosti Ann Druyanové, později ženy Carla Sagana. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Deska obsahuje také záznam mozkových vln a srdeční činnosti Ann Druyanové, později ženy Carla Sagana. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Deska je připravena pro přehrávání rychlostí 16,5 otáček za minutu. Je uložena v hliníkovém obalu, na kterém je vyrytý návod k použití. V obalu mimozemšťané najdou také jehlu k přehrávání. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Deska je připravena pro přehrávání rychlostí 16,5 otáček za minutu. Je uložena v hliníkovém obalu, na kterém je vyrytý návod k použití. V obalu mimozemšťané najdou také jehlu k přehrávání. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Obal s vyrytými informacemi: Vlevo nahoře je stylizovaný gramofon s návodem, co s deskou provést. Foto:  NASA/JPL , Public domain

Obal s vyrytými informacemi: Vlevo nahoře je stylizovaný gramofon s návodem, co s deskou provést. | Foto: NASA/JPL, Public domain

Zde jsou vysvětlená další schémata vyrytá na obalu desky. Vlevo dole je mapa zaměřující naši sluneční soustavu. Vpravo nahoře najdete postup pro dekódování obrazových dat zaznamenaných analogovou formou. Vpravo dole je schéma atomů vodíku. Foto:  NASA , Public domain

Zde jsou vysvětlená další schémata vyrytá na obalu desky. Vlevo dole je mapa zaměřující naši sluneční soustavu. Vpravo nahoře najdete postup pro dekódování obrazových dat zaznamenaných analogovou formou. Vpravo dole je schéma atomů vodíku. | Foto: NASA, Public domain

V obalu desky je také malý vzorek izotopu uranu 238. Jeho poločas rozpadu je 4,468 miliard let. Kdyby vzdálená civilizace dokázala zjistit, v jakém stavu rozpadu izotop právě je, získá tím stáří nahrávky. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

V obalu desky je také malý vzorek izotopu uranu 238. Jeho poločas rozpadu je 4,468 miliard let. Kdyby vzdálená civilizace dokázala zjistit, v jakém stavu rozpadu izotop právě je, získá tím stáří nahrávky. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Voyager 1 odstartoval do vesmíru 5. září 1977. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Voyager 1 odstartoval do vesmíru 5. září 1977. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Voyager 2 vyletěl dříve, 20. srpna 1977. Zůstává ale pozadu za jedničkou, neboť ho NASA vypustila po jiné, více kruhové dráze. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Voyager 2 vyletěl dříve, 20. srpna 1977. Zůstává ale pozadu za jedničkou, neboť ho NASA vypustila po jiné, více kruhové dráze. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Voyager 2 při své cestě prolétl kolem Jupiteru, Saturnu. Zatím se jako jediná sonda potkal s Uranem a Neptunem. Cestou posílal na Zemi různé informace. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Voyager 2 při své cestě prolétl kolem Jupiteru, Saturnu. Zatím se jako jediná sonda potkal s Uranem a Neptunem. Cestou posílal na Zemi různé informace. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Voyager 1 původně mířil k Saturnově měsíci Titan, průlet se ale nepodařil, tak pokračovala dál k Plutu, které tenkrát ještě bylo součástí sluneční soustavy. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Voyager 1 původně mířil k Saturnově měsíci Titan, průlet se ale nepodařil, tak pokračovala dál k Plutu, které tenkrát ještě bylo součástí sluneční soustavy. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Toto je slavná fotografie „Bleděmodrá tečka“. Pořídila ji sonda Voyager 1 ze vzdálenosti šesti miliard kilometrů. Ona tečka je samozřejmě Země. Na originální fotografii zabrala jen 0,12 px. Foto:  NASA , Public domain

Toto je slavná fotografie „Bleděmodrá tečka“. Pořídila ji sonda Voyager 1 ze vzdálenosti šesti miliard kilometrů. Ona tečka je samozřejmě Země. Na originální fotografii zabrala jen 0,12 px. | Foto: NASA, Public domain

Aktivní mise obou Voyagerů byla už třikrát prodloužena. Na Zemi dokázaly déle než se čekalo posílat informace z vnější části sluneční soustavy a nyní už z heliosféry v mezihvězdném prostoru. Až se sondami ztratíme kontakt, poletí dál už jen samovolně. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Aktivní mise obou Voyagerů byla už třikrát prodloužena. Na Zemi dokázaly déle než se čekalo posílat informace z vnější části sluneční soustavy a nyní už z heliosféry v mezihvězdném prostoru. Až se sondami ztratíme kontakt, poletí dál už jen samovolně. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Data Voyageru 1 ze srpna 2012 prokázala, že sonda je prvním lidstvem vyrobeným objektem, který vstoupil do mezihvězdného prostoru. Vůči Slunci se tenkrát pohybovala rychlostí kolem 17 km/s. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Data Voyageru 1 ze srpna 2012 prokázala, že sonda je prvním lidstvem vyrobeným objektem, který vstoupil do mezihvězdného prostoru. Vůči Slunci se tenkrát pohybovala rychlostí kolem 17 km/s. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

V roce 2017 Voyagery stále monitorují podmínky těsně za hranicí sluneční soustavy. Energie potřebná pro provoz všech přístrojů by měla stačit do roku 2020. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

V roce 2017 Voyagery stále monitorují podmínky těsně za hranicí sluneční soustavy. Energie potřebná pro provoz všech přístrojů by měla stačit do roku 2020. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Potom bude nutné přístroje postupně vypínat a kolem roku 2025 už pro jejich provoz nezbude žádná energie. Jen setrvačná síla, která bude obě sondy unášet dál. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Potom bude nutné přístroje postupně vypínat a kolem roku 2025 už pro jejich provoz nezbude žádná energie. Jen setrvačná síla, která bude obě sondy unášet dál. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Každý z Voyagerů váží 773 kg a z toho 105 kg tvoří vědecké přístroje. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Každý z Voyagerů váží 773 kg a z toho 105 kg tvoří vědecké přístroje. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Se Zemí sondy komunikují v mikrovlnných pásmech S-band (download) a X-band (upload). Každá s sebou nese citlivou anténu s průměrem 3,7 m. Vysílače mají výkon jen 23 W, to je taková slabší žárovka. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Se Zemí sondy komunikují v mikrovlnných pásmech S-band (download) a X-band (upload). Každá s sebou nese citlivou anténu s průměrem 3,7 m. Vysílače mají výkon jen 23 W, to je taková slabší žárovka. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Elektrickou energii zajišťují tři radioizotopové termoelektrické generátory, palivem je plutonium 238. Generátory v době vypuštění dodávaly 470 W stejnosměrného proudu s napětím 30 V. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Elektrickou energii zajišťují tři radioizotopové termoelektrické generátory, palivem je plutonium 238. Generátory v době vypuštění dodávaly 470 W stejnosměrného proudu s napětím 30 V. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Použité plutonium má poločas rozpadu 88 let, každý rok provozu se výkon zmenšuje o 0,79 %. Teď by proto sondy byly zhruba na 70 % původního výkonu. Postupně ale degenerují i termočlánky převádějící teplo na elektrickou energii, takže výkon je oproti startu přibližně poloviční. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Použité plutonium má poločas rozpadu 88 let, každý rok provozu se výkon zmenšuje o 0,79 %. Teď by proto sondy byly zhruba na 70 % původního výkonu. Postupně ale degenerují i termočlánky převádějící teplo na elektrickou energii, takže výkon je oproti startu přibližně poloviční. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Počítače na palubě Voyageru mají dohromady 69,6 kB paměti. Ano, kilobajtů. Pro srovnání: nevešly by se do ní tři čtvrtiny fotografií v tomto článku. Před čtyřiceti lety ale byla jiná měřítka. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Počítače na palubě Voyageru mají dohromady 69,6 kB paměti. Ano, kilobajtů. Pro srovnání: nevešly by se do ní tři čtvrtiny fotografií v tomto článku. Před čtyřiceti lety ale byla jiná měřítka. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Signál ze Země k Voyageru 1 putuje kolem 17 hodin, k Voyageru 2 zhruba 14 hodin. Dnes pravděpodobně ještě déle, není zřejmé, v jakém roce NASA tyto informace zveřejnila. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Signál ze Země k Voyageru 1 putuje kolem 17 hodin, k Voyageru 2 zhruba 14 hodin. Dnes pravděpodobně ještě déle, není zřejmé, v jakém roce NASA tyto informace zveřejnila. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Primární mise Voyagerů skončila už v roce 1989, kdy druhá sonda proletěla kolem Neptunu. Nyní pokračuje navazující výzkum v mezihvězdném prostoru. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Primární mise Voyagerů skončila už v roce 1989, kdy druhá sonda proletěla kolem Neptunu. Nyní pokračuje navazující výzkum v mezihvězdném prostoru. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Kdy Voyagery dorazí ke svému cíli? Nikdo z nás se nedočká. Vždyť bude trvat 40 tisíc let, až sondy budou blíž ke hvězdě AC +79 3888, známé jako Gliese 445, než ke Slunci. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Kdy Voyagery dorazí ke svému cíli? Nikdo z nás se nedočká. Vždyť bude trvat 40 tisíc let, až sondy budou blíž ke hvězdě AC +79 3888, známé jako Gliese 445, než ke Slunci. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

V galerii jsme se už dostali k výběru obrázků, které byly analogovou cestou převedeny do drážek zlatých desek unášených sondami Voyager. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

V galerii jsme se už dostali k výběru obrázků, které byly analogovou cestou převedeny do drážek zlatých desek unášených sondami Voyager. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Prohlédněte si, co jsme si v roce 1977 mysleli, že nás jako lidstvo charakterizuje. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Prohlédněte si, co jsme si v roce 1977 mysleli, že nás jako lidstvo charakterizuje. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Deska opravdu vypadá jako zlaté elpíčko. Je ale vyrobena z mědi, průměrem se blíží k 30 cm. Obsahuje zvuky a obrazové informace, které mají případným nálezcům představit život na Zemi. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0
Zlatá deska, jen ji položit na mimozemský gramofon.  Foto:  NASA , Public domain
Obal s deskou je uchycený na vnější části těla každé ze sond Voyager. Foto:  NASA , Public domain
K fotografiím NASA bohužel nepřipojila popisky, nedokážeme proto přesně identifikovat a popsat jednotlivé výrobní operace. Povězme si tedy víc o samotné desce a sondách Voyager. Foto:  NASA ,  CC BY-NC-ND 2.0
77
Fotogalerie

Sondy Voyager už 40 let letí vesmírem. Nesou zlatou desku, máme fotografie z její výroby

V roce 1977 vylétly na cestu do dalekého vesmíru dvě sondy Voyager 1 a Voyager 2. Každá s sebou nese vzkaz inteligentním mimozemským civilizacím: „zlatou desku“. NASA zveřejnila zajímavé fotografie, jak se tyto desky před čtyřiceti lety vyráběly.

Deska opravdu vypadá jako zlaté elpíčko. Je vyrobena z mědi, průměrem se blíží k 30 cm. Obsahuje zvuky a obrazové informace, které mají případným nálezcům představit život na Zemi.

Obal s deskou je uchycený na vnější části těla každé ze sond Voyager. Informace téměř rok vybíral Carl Sagan z Cornellovy univerzity. Vedle sebe jsou zde zvukové nahrávky a analogovou formou zakódované fotografie. Deska obsahuje také pozdravy v 55 jazycích včetně češtiny. Fyzik Václav Kostroun z Cornellovy univerzity tehdy nahrál zprávu „Milí přátelé, přejeme vám vše nejlepší“.

Deska je připravena pro přehrávání rychlostí 16,5 otáček za minutu. Je uložena v hliníkovém obalu, na kterém je vyrytý návod k použití. V obalu mimozemšťané najdou také jehlu k přehrávání.

Kdy Voyagery dorazí ke svému cíli? Nikdo z nás se nedočká. Bude trvat 40 tisíc let, až sondy budou blíž ke hvězdě AC +79 3888, známé jako Gliese 445, než ke Slunci.

Prohlédněte si komentovanou galerii.

Určitě si přečtěte

Články odjinud